Když vstoupíme do knihkupectví, udeří nás vůně čerstvého papíru, tiché šepot příběhu z každé police – a pak se stane něco osudového: náš pohled zachytí obálku. Jasné barvy, tajemná ilustrace, možná zlověstné ticho bílého prostoru. A v tu chvíli, ještě než přečteme jediný řádek, víme: tohle musíme mít. Pojďme se podívat na nejlepší obálky knih.
Nejlepší obaly knihyDesignéři z nich letos vytěžili maximum: kombinace typografických triků, textur, grafických záblesků a metaforických bonbónů, které nejenže na nočním stolku vypadají skvěle, ale také vtahují zvědavost jako vířivka v luxusním bazénu. Níže najdete výběr dvanácti knih, u kterých obálka není jen úvodem – je vizuálním příslibem příběhu, který následuje.
Nejlepší obálky knih roku 2025
Jsme zelení a třeseme se – Gabriela Cabezón Cámara
Jsme zelení a třeseme se: Poetická, lehce surrealistická cesta skrze identitu, touhu a ekologii. Hlavní hrdina, aktivista s minulostí, se vydává na duchovní i fyzickou cestu amazonským deštným pralesem – doslova i metaforicky. Nečekaná emocionální zeleň.
Dutý – Taylor Grothe
DutýHrůza, která se skrývá v prázdnotě. Hlavní postava se vrací na opuštěnou usedlost, kde nachází víc než jen staré vzpomínky – nachází prázdnota, který se ohlíží zpět. Když ptáci ztratí zrak a zdi zašeptají, je jasné, že „prázdnota“ může být nejděsivější.
Beta vulgaris –Margie Sarsfieldová
Beta vulgarisNe, tohle není kuchařka o řepě. Je to literární exploze o dívce, která trpí vzácným onemocněním krve a je nucena jíst červené potraviny – a zároveň se zaplétá do okultních konspirací, kde řepa není jen zeleninou, ale symbolem fyzické proměny. Bizarní a překvapivě lahodné.
Hotel snů – Laila Lalami
Hotel snů: Hotel, který existuje jen ve snech? Nebo možná… ne? Román sleduje různorodou skupinu hostů, kteří se probudí v neznámém hotelu, aniž by tušili, jak se tam dostali. Každé patro odhaluje část jejich podvědomí. Pocit: Kubrick se setkává s Murakamim.
Jezte ty, které máte rádi –Sarah Maria Griffinová
Jezte ty, které máte rádi: Lyrická sci-fi, která zkoumá lásku skrze metaforu kanibalismu – ne doslova, samozřejmě, ale natolik, aby se čtenář trochu nepohodlně zavrtěl na židli. Láska je pohlcování, rozpouštění, růst. A ano, někdy je chuť masa emocionální.
Něco ve zdech –Daisy Pearceová
Něco ve zdech: Pokud si myslíte, že vrzající zdi jsou známkou špatné izolace – zamyslete se znovu. V tomto psychologickém hororu se hlavní hrdina nastěhuje do starého viktoriánského domu a zjistí, že dům není jen domovem, ale také… pozorovatelem. Někdo nebo něco se dívá zpět. A není to zrovna šťastný pohled.
Vesnice divokého západu – Lola Kirke
Vesnice divokého západu: Divoký západ reinterpretovaný prizmatem feministické dystopie. Ve vesnici kdesi v poušti ženy berou právo do vlastních rukou a budují utopickou komunitu – dokud se neobjeví duchové minulosti. Barevné, divoké, zhýralé – takový Tarantino s poezií.
Svítilna –Susan Choi
Svítilna: Román o paměti, manipulaci a světle, které prozařujeme do temných koutů naší minulosti. Když hlavní postava dostane starou kapesní baterku svého dědečka, začne zkoumat příběh jeho mládí – a narazí na tajemství, která možná nechtěla prozradit. Literární, sofistikované, ale s ostrými hranami.
Bohyňský komplex – Sanjena Sathian
Bohyně KomplexKdyž starověká božstva čelí tisícileté krizi identity. Dvě ženy – možná bohyně, možná jen smrtelnice s velkým smyslem pro drama – se ocitnou v mytologicky napjatém příběhu, který odhaluje, jak složité je být silný, čestný a zcela ztracený v moderním světě. Feministická alegorie, prodchnutá magickým realismem a elegantní ironií. Ideální pro každého, kdo věří, že jeho nervy mají olympské rozměry.
Lili pláče – Hélène Bessette
Lili pláče: Co se stane, když slzy nejsou jen emoce, ale také vyprávění? Lili pláče – možná kvůli lásce, možná kvůli světu, možná je prostě pondělí. V tomto jemně vrstevnatém románu, který voní experimentální francouzskou prózou a parfémy 60. let, autorka rozkládá emoce na malé kousky a poté je kolážuje do příběhu, který je bolestně intimní a esteticky sofistikovaný zároveň. Román pro všechny, které emoce nematou – ale které rozplakají krásně.
Závěr
Nejlepší obálky knih: Obálka je víc než jen obal – je to vstup, první řádek, tichý slib toho, co přijde. Rok 2025 je důkazem toho, že design může být víc než jen estetický doplněk, ale nezbytná součást literárního zážitku. Samozřejmě knihu nesoudíme. pouze podle obálky – ale ruku na srdce, pokud je obálka nudná, kniha zůstane v poličce. A kdo by chtěl být v poličce ignorován?
