Když se v červenci Evropa otepluje natolik, že se klimatizace v autě jeví jako jediné životní rozhodnutí, odvrátili jsme se od spalujícího jihu a zamířili tam, kde léto voní borovicemi, mořem a kávou na dřevěných lavičkách uprostřed ničeho. Na sever. Do Skandinávie. Přesněji řečeno – na 13denní cestu po Dánsku a západním pobřeží Švédska, kde jsme bez přesného plánu poznávali v našem pozemním vozidle, spali v přírodě, kempech a na farmách a užívali si kouzlo regionu, který mnozí stále neprávem přehlížejí. Přidejte se k nám na roadtrip po Skandinávii.
Proč jsme se rozhodli pro road trip po Skandinávii? Skandinávie není jen země fjordů, studených moří a stylu IKEA. Je to místo, kde vám lidé dají klid, příroda vám dává dech, kde v létě nejsou davy turistů a kde najdete pravý význam slova. hyggeNáš cíl byl jasný: každý den nová zátoka, každé ráno nový výhled z postele na střeše auta a co nejméně Google Kalendáře. Rezervace? Žádné. Davy? Žádné. Svoboda? 100%. A nyní vám předáváme tohoto průvodce – se všemi zastávkami, tipy, cenami a malými detaily, které vám mohou udělat váš příští výlet nezapomenutelným.
Výlet autem přes Skandinávii – celková délka trasy 4200 kilometrů
Slovinsko → severní Německo → Dánsko (západní pobřeží) → Švédsko (západní pobřeží) → Norsko (hranice) → Malmö → Kodaň → Slovinsko
Den 1 – Transfer do Německa: Kemp Brunautal a klid před bouří
Naše odjezd ze Slovinska na cestu autem po Skandinávii Nebylo to nic dramatického. Auto bylo připravené den předtím, káva byla v termosce a silnice byly překvapivě prázdné – jako by Evropa věděla, že ji na chvíli necháváme za sebou. První den byl vlastně funkční, zaměřený na tranzit, ale zároveň magický ve své jednoduchosti. Cíl: dostat se dostatečně vysoko do Německa, aby Dánsko bylo téměř na dosah.
Pozdě odpoledne jsme jeli do Kemp Brunautal, schovaný v lese poblíž Soltau, jen pár minut od sjezdu z dálnice A7 a blízko Hamburku. Kemp nás překvapil svým klidem – ptačím zpěvem, čistými sprchami, rovnými místy a pocitem, že jsme konečně na cestě. Večeře z kufru, krátká procházka po okraji lesa a první fotky – nebylo to nijak velkolepé, ale bylo klid před severním větremCena za noc 37 eur.
2. den – Dánsko nás vítá králi a vaflemi
Brzké vstávání, snídaně a překračujeme německo-dánskou hranici. Žádné kontroly, žádné ceremoniály – jen cedule „Danmark“ a pocit, že se krajina opravdu pomalu mění. Stává se otevřenější, jasnější, jako by se světlo mělo rozproudit jinak. Naše první skutečná zastávka je Jelling, malé město s velkolepou historií.
V Jellingově muzeu se historie prolíná s digitální současností. Harald Bluetooth, syn Gorma Starého, zde vztyčil legendární Jellingské kameny – nyní pod ochranou UNESCO – a tím upevnil Dánsko jako křesťanské království. Celá věc se nezní jako nudná historie, ale jako začátek severské ságy. Navštívili jsme také Jellingský kostel, kde pod bílou zvonicí a upraveným trávníkem pokojně odpočívají hrobky králů.
Odpoledne jsme pokračovali směrem Ringkøbing, okouzlující městečko u fjordu. Malé uličky, místní obchody a místní, kteří vás vítají s úsměvem. Zde jsme si dali náš první opravdový „turistický“ oběd – pizzu a vafle. Začali jsme relaxovat: dovolená skutečně začala.
Denní cíl byl Kemp Lyngvig Strand, na pobřeží Severního moře. Těsně před západem slunce jsme se prošli k majáku, který vítá návštěvníky z dálky. Písek pod nohama, vítr ve vlasech a voda, která nebyla teplá – ale ani moc studená. Bylo to naše první koupání ve Skandinávii. Poprvé jsme cítili, jak Příroda a svoboda se ve Skandinávii snoubíCena za noc 55 eur. Jedna z dražších nocí na našem roadtripu po Skandinávii.
3. den – Podél pobřeží mezi dunami, bunkry a legendami surfování
Ráno nás probouzí šumění moře a zpěv racků. Rozhodneme se zůstat u pobřeží a jít po cestě mezi dunami, kde se pod každým zrnkem písku skrývá historie. Na plážích mezi Lyngvigem a Thorsminde leží staré... Německé bunkry z druhé světové války, jako betonoví dinosauři, které příroda pomalu vstřebává. Chůze kolem nich je melancholická i fascinující zároveň – připomínka toho, že i příroda má trpělivost.
PROTI Thorsminde, rybářské vesnici, zastavujeme se na kávu. Ticho není ticho – je to prostý život, který nepotřebuje žádné vysvětlení. Pokračujeme směrem k Lemvig, město ležící u fjordu s překvapivě živým centrem. Na náměstí je trh s potravinami, kde si dopřejeme burger, fish and chips a místní pivo. Lemvig překvapí – má uměleckou atmosféru a určitý klid, který si snadno splést s nudou, ale ve skutečnosti je meditativní.
Jak se silnice opět začíná stáčet na sever, krajina se mění. Louky s nízkými keři, zvířata rozkládající se na pastvinách – koně a krávy v každé druhé zatáčce – a znovu a znovu pocit, že jedete pohlednicemi. Konečně dorazíme do Vorupør, surfařské město, kde lodě stále leží přímo na pláži, jako by je někdo zapomněl odvézt do přístavu. Pocit svobody je zde hmatatelný.
Kempujeme v Kemp Nystrup Klitmøller, jen pár kilometrů daleko. Pojďme pěšky k Studený Havaj – tak se tomuto pobřeží říká kvůli neustálým vlnám, které lákají surfaře z celé Evropy. Sedíme na dřevěných lavičkách a sledujeme, jak někdo jede na perfektní vlně. Žádný potlesk, žádné ceny – jen kontakt s přírodou. Krása ticha. Cena za noc 53 eur ve volné zóně.
Den 4 – Duny, ptáci a migrující maják
Co nám přinese dnešní cesta autem po Skandinávii? Ráno pokračujeme v jízdě přes Národní park Thy, která nás obklopuje téměř mytologickou krajinou. Vysoké borovice, bažiny, duny, které se jako vlny rozprostírají směrem k pobřeží – to vše se zdá být krajinou, kudy by se mohl snadno procházet skandinávský bůh. Krátce se zastavíme u Lundský fjordský kanál, kde nás dřevěná vyhlídková věž zve k pozorování ptáků. A ticho. Nic tu není – a to je to nejlepší, co toto místo nabízí.
Jak se blížíme k severu, obracíme se k slavnému Maják Rubjerg Knude, což je zajímavé nejen kvůli výhledu, ale také proto, že v roce 2019 bylo skutečně přesunuto o 70 metrů do vnitrozemí, aby se zabránilo jeho pádu do moře. A tohle – celý maják o hmotnosti 720 tun! Cesta po duně k němu není fyzicky náročná, ale vítr neustává, všude je písek - ale když vstoupíte na plošinu u majáku a podíváte se k horizontu, zapomenete na všechno.
Slunce už zapadá, když dorazíme Hirtshals, trajektové město a poslední větší přímořské letovisko před dalekým severem Dánska. I když ho míjíme rychle, je zajímavé vědět, že odtud jezdí trajekty na Island a Faerské ostrovy – jako by to byla skutečná „brána na sever“.
Den končíme v Tannisby. Toto město je známé jako testovací pole pro evropské Auto rokuVýrobci automobilů zde každoročně testují svá vozidla za každého počasí – včetně jízdy po pláži. My jsme měli smůlu – byl příliv, Takže jsme snědli jednu z nejlepších zmrzlin na celém výletě.
Kemp Tannisby vítá nás magický výhled a zdá se, jako bychom byli o krok blíže na konec světa. Cena za noc 45 eur.
5. den – Rabjerg Mile a Skagen: kde se setkávají moře a čas ztrácí směr
Ráno nás vítá čerstvý vzduch a vítr, který nás přesvědčí vytáhnout z cestovní tašky lehkou péřovou bundu. Nic se neděje – dnes nás čeká den, který by se dal v plném smyslu popsat jako „mezi dunami a moři“. První zastávka je Rabjergská míle, největší pohyblivá duna v Evropě. Jak se k ní blížíte, máte pocit, jako byste zaparkovali na okraji Sahary, ne v severní Evropě. V mžiku jste maličcí a vaše stopy mizí ve větru, než se vůbec ohlédnete. Písek se vám valí přes okraj brýlí, do úst a mezi prsty – ale zároveň víte, že žádná jiná krajina jako tato neexistuje.
Pokračujeme směrem k Skagen, na samém okraji dánské pevniny, kde se setkává Severní a Baltské moře. Obvykle jsme skeptičtí k místům, která „musíte vidět“, ale Grenen je výjimkou. Na špičce písečného mysu stojíte na tenké hranici mezi dvěma světy: proudy se setkávají s viditelnou dělicí čárou, jako by někdo nakreslil čáru v moři. Na jedné straně vlny, na druhé klidná voda. Vedle nás se na slunci líně vyhřívá tuleň – téměř jako místní průvodce pozorující každodenní podívanou. Piknik na pláži zde nabývá zcela nového rozměru. Je to ta svoboda, kterou vám dává výlet autem po Skandinávii.
Odpoledne se procházíme po okolí SkagenMěsto je proslulé umělci 19. století, kteří sem přijížděli kvůli zvláštnímu světlu. Dnes se toto světlo láme od žlutých domů s cihlovými střechami, rybářských lodí v přístavu a cyklistů. Procházka centrem je jako lehce starožitná pohlednice, na které si uvědomíte, že jste zasazeni do tichého obrazu.
Večer trávíme v kempu. Jižní pláž Skagen, perfektně upravený, jen pár kroků od pláže. Unavení, píseční a šťastní – žádné drama. Jen večer, který zakončíte jemným zvukem větru a pocitem, že se sever skutečně ukázal v plné kráse. Cena za noc 52 eur.
6. den – Do Švédska přes moře a do objetí divoké svobody
Druhý den se přesouváme - z Dánska do Švédska. Trajekt z Frederikshavnu do Göteborgu není jen dopravní prostředek - je to skutečný iniciační rituál. Plavba je klidná, pohodlná a s dostatečným množstvím výhledů na pobřeží, abyste se nenudili. Na palubě je kavárna, kryté salonky a sluneční terasa – ideální pro pozorování mořských ptáků a zapisování dojmů do deníku (pokud jste ještě staromódní). Cena jízdenky pro vozidlo a 3 osoby je 282 eur – koupili jsme je online den předem. Nastupujeme na trajekt a pokračujeme v našem road tripu přes Skandinávii do Švédska.
Po téměř čtyřech hodinách na lodi vstoupíme na švédskou půdu s pocitem, že jsme opět překročili neviditelnou hranici do jiného světa. Švédsko nás ale rychle vrátí zpět do reality – všechny kempy v Göteborgu a okolí jsou obsazené.
Nepanikařte, ve světě pozemních cest máte vždycky v rukávu plán B. Vděčný za švédskou nadvládu. „Právo veřejnosti na přístup“, což umožňuje přístup k přírodě, pokud jste ohleduplní k životnímu prostředí a lidem, vyrážíme z města a nacházíme krásné místo u vody poblíž města Nordon. Parkoviště s lavičkami, toaletami a možností koupání bylo víc než jen plán B – byl to klidný klenot, který v průvodcích nenajdete. Večer jsme si dopřáli těstoviny z kufru, víno z hliníkových sklenic (život v autě je plný improvizace) a výhled, který by se v hotelu prodal za 300 eur za noc.
Den 7 – Marstrand a Smögen: skály, dřevo a vafle
Druhý den ráno začíná skokem do Baltského moře – studeného, ale jasného. Dokonalé probuzení, na které si zvyknete a budete mu po měsících chybět.
Pokračujeme v cestě směrem k Marstrandu, švédskému ostrovu, na který se dostanete 5minutovou plavbou trajektem. Když necháte auto na pevnině a vstoupíte na ostrov, pocítíte změnu. Nejsou tu žádná auta, žádný shon – jen skály, borovice a dřevěné domy v tmavě červené barvě.
Na ostrově nás vítá pevnost Carlsten, výhled na souostroví a krásná okružní trasa kolem ostrova. V každé zatáčce bych se mohl zastavit a natočit film o skandinávském klidu. Po návratu na pevninu se rozhodneme pokračovat v cestě do Smögenu – a to je jedno z těch rozhodnutí, která zpečetí vzpomínku na léto. Bez výmluv je to jedno z nejkrásnějších překvapení, které nám tento road trip po Skandinávii přinesl.
Smögen je švédský zázrak: rybářská vesnice s dřevěnou promenádou, obchody a kavárnami přímo u vody. Všechno je uklizené, ale nic nepůsobí uměle. Dřevěné domy ve všech pastelových odstínech odrážejí světlo, voda jemně houpá lodě a my se ocitáme se zmrzlinou v jedné ruce, vaflí v druhé a slabým pocitem, že jsme možná vyhráli švédský jackpot.
Volíme spát parkování pro obytné vozy kousek za centrem. Patnáctiminutová procházka zpět do města večer znamená hvězdy bez světel města a rozhovor u čaje, který končí až ve chvíli, kdy nás překvapí lehký déšť. Cena parkování na 24 hodin je 35 eur.
Den 8 – Výšlap po červených skalách Ramsvikslandet a pozorování hvězd ve Fjällbacka
Probouzíme se s pocitem, že léto je tady jiné – nesténá pod tíhou turistů, neunavuje nás horkem, ale vybízí k pohybu. Vydáváme se směrem k… Ramsvikslandet, kde na nás čeká velmi zvláštní krajina. Červené žulové skály, podél kterých se vine malá stezka těsně u moře, nás provedou jednou z nejfotogeničtějších túr na celé trase. Nejsou zde žádné lesy, žádné stíny - jen pobřeží, skály a ticho, přerušované občasným „wow“ od turisty na druhé straně.
Slunce nás pomalu žene vpřed, až Fjällbacke, známého z kriminálních románů Camilly Läckbergové, ale také pro krásný výhled z vyhlídky Králova mezeraVýstup není dlouhý, ale odměna je k nezaplacení: celé pobřeží, ostrůvky a rybářské lodě jako z modelu. Město má duši: ve starém přístavu se místní zastavují na pokec, obchody s ručně vyráběným zbožím vás zvou s jednoduchostí, která není „turistická“, ale upřímná.
Kemp Fjällbacka je naším domovem na noc. A tam – úplnou náhodou – potkáváme dva Slovince (první, které jsme potkali cestou), milý pár v důchodu, kteří sem jeli na kole z Malmö (více než 400 km!). Přiznávám, nejdřív jsme je obdivovali, pak jim záviděli. Večer lezeme do stanu na střeše a díváme se na západ slunce, který trval téměř do 23 hodin toho večera. Konverzace o životě, ticho bez nutnosti vysvětlování a slunce, které nejde spát – to je Skandinávie. Cena za noc 32 eur.
9. den – Norsko na dopoledne a trochu nákupní terapie cestou na jih
Probouzíme se s pocitem, že nám něco chybí. Něco, co jsme ještě neudělali. A pak zjistíme - Norsko je jen hodinu cesty daleko. Nebylo dilema: otočili jsme volant na severozápad a zamířili přes hranice. Krajina se stává ještě syrovější, zelenější, více… severskou. Silnice je osamělá, okraj silnice porostlý borovicemi, zatímco v dálce se začíná ozývat šumění vodopádu.
Elgafossen je vodopád na samé hranici mezi Švédskem a Norskem – a hned tam, po dřevěném mostě přes zurčící vodu, přecházíme do jiné země. Žádné památky, jen „norská“ vlajka a fotoaparát v ruce. Krátká túra k vyhlídce nám dává pocit, že jsme se dostali o kousek dál, že jsme se – byť jen na chvíli – dotkli jiného světa.
Cestou zpět se nad silnicí začínají hromadit mraky a my využíváme příležitosti k Hede Fashion Outlet, kde se nacházejí nejznámější švédské značky: Didriksons, Peak Performance, Björn Borg, Haglöfs a pár dalších, které pravděpodobně ocení jen Skandinávci a Slovinci v nepromokavých bundách. Koupě jedné softshellové bundy zde znamená, že příště, až vyrazíte do hor, budete minimálně o 30 % stylovější.
Dorazíme večer. Resort Falsterbo, obrovský, moderně zařízený kemp přímo u pláže. Kemp je klidný, míst je dostatek a všechno jako by se zpomalovalo – jako bychom věděli, že naše severská pohádka pomalu končí. Cena za noc 53 eur.
10. den – Most Öresund, Kodaň a dánský hot dog, který zachrání den
Ráno stojíme před rozhodnutím: přeskočit most, nebo se vrátit do vnitrozemí? Samozřejmě, když máte možnost překročit ikonický Öresundský most, člověk dlouho nepřemýšlí. 16 kilometrů Dlouhé spojení mezi Malmö a Kodaní, kombinace mostu a podvodního tunelu, je technologickým zázrakem a malebným rájem. Mýtné 60 eur není malá částka, ale výhled – most se zdá vznášet v mlze, auto se vznáší vzduchem – se navždy vryje do paměti.
Na výlet po Skandinávii se nedá vydat bez zastávky KodaňVítá nás vlhký vzduch a zatažená obloha, což rychle utlumí naši touhu po dlouhém prozkoumávání města. Pak si ale říkáme: „Nikdy nevíš, kdy se vrátíš.“ Zaparkujeme tedy poblíž Nyhavnu, barevné rybářské čtvrti, a naskočíme dál plavba lodí po kanálech20 € pro 3 osoby, jedna hodina, jedna loď a celý příběh města. Během této doby vidíme všechny klíčové atrakce: Malou mořskou vílu, operu, královský palác, moderní čtvrti, které vypadají jako katalog skandinávského minimalismu… to vše z vody, bez dopravního chaosu.
Po vylodění dostaneme hlad. A v Kodani to znamená jediné: párek v rohlíku. Ale ne obyčejný. Je to ten legendární, dánský párek v rohlíku s křupavou cibulkou, omáčkou a okurkami. Hodnocení? 10/10 a bez sentimentality. Cena za párek v rohlíku je 8 eur.
Večer zakončíme v kempu Tarup Strand, někde mezi zelenými pastvinami a modrou oblohou. Poslední dánský večer. Poslední severní zátoka. A vítr, který zní jako tiché poděkování. Cena za noc 43 eur.
Den 11 – S větrem v zádech, mířím na jih, ale moje duše je stále na severu
Rádi bychom zůstali ráno. Počasí nás ale opět předběhlo – hlásí se déšť a Skandinávci s tím mají zkušenosti. Když říkají „déšť“, myslí tím přesně to. Rozhodli jsme se vydat domů, ale bez spěchu. Projíždíme zelenou jutskou krajinou, kolem vesnice Ribe, kolem pastvin, kde koně pokojně žvýkají a krávy vypadají, jako by právě přišly z masáže. Každý kilometr zpět na jih je o něco těžší – ne kvůli únavě, ale kvůli pocitu, že za sebou necháváme něco opravdu zvláštního.
Jak se blíží večer, ocitáme se v oblasti Lipsko, kde s trochou výzkumu aplikace Park4Night nacházíme něco neobvyklého: parkoviště na venkovské farmě ve vesnici LandsbergKdyž zaparkujeme, čeká na nás cedule: „Ráno si můžete vzít vejce, zeleninu a med – dobrovolné příspěvky v krabičce.“ Taková místa nikde nenajdete – ona si najdou vás. Večer trávíme mezi poli, v tichu a smíchu. Severní moře už není, duny už nejsou, ale pocit svobody je v autě stále přítomen. Cena za noc 15 eur.
Den 12 – Návrat do reality, s trochou písku a spoustou vděčnosti
Ráno nás probouzí vůně země. Skutečná, lehce vlhká, směs sena a deště, který ještě nepřišel. Zatímco si připravujeme poslední snídani na cestě – čerstvá vejce, chleba z předevčírejské pekárny a kávu – z farmy pomalu přijíždí starší pán na traktoru. Moc toho neříká, jen zvedá ruku na pozdrav. A to stačí.
Poslední den cesty je dlouhý. Ne kvůli kilometrům, ale proto, že víme, že je konec. Návrat domů je tichý, každý rozhovor o něco tišší. Cestou se ještě jednou podíváme na navigaci, do zpětného zrcátka a přiznáváme si – tohle nebyla jen cesta, to byl zážitek z jiného života. V terénním vozidle, bez jízdních řádů, bez rezervací předem, ale s více než dostatečnou jistotou, že každý den najdeme něco krásnějšího, než jsme si kdy dokázali představit.
Když vjedeme do naší domovské ulice, všechno se zdá trochu menší, tišší a klidnější. Ale v tom je kouzlo té cesty – ten domov se pro vás stane novým. Auto bude ještě dlouho potom vonět Skandinávií. A když někde v autě na podlaze ještě zůstane zrnko písku, budeme vědět, že jsme byli někde, kde to prostě bylo... správné.
Závěr: Skandinávie není destinace. Je to pocit.
Pokud cestujete dodávkou, obytné auto nebo jen toužíte po místě, kde čas nemá žádný harmonogram, pak je výlet autem po Skandinávii dokonalým letním únikem. Ne kvůli adrenalinu, ale kvůli pomalosti. Ne kvůli luxusu, ale kvůli jednoduchosti. A ano – ne kvůli památkám, ale kvůli pocitu, že jste tam, kde můžete být skutečně sami sebou.
