Které filmy si vzhledem ke složitosti a hloubce témat, kterými se zabývají, zaslouží označení jako filmy inspirované samotným ruským spisovatelem a intelektuálem Fjodorem Michajlovičem Dostojevským?
Fjodor Michajlovič Dostojevskij je jedním z největších ruských romanopisců a intelektuálů, kteří překročili hranice prosté fikce tím, že své knihy a postavy přiblížil spíše filozofické eseji než „normálnímu“ románu. Vysvětlení jeho myšlenek a jeho filozofie se všemi jejich rozpory a důsledky by vyžadovalo příliš mnoho času a prostoru, a toto není místo. Nejjednodušeji a nejrychleji popsat jeho poetiku je v definici "umělec chaosu". To popisuje temný a drsný svět téměř zcela ovládaný zlem, v němž se z dobrého člověka stává idiot, který bezděčně odhaluje a ničí rozpory a výstřednosti celé společnosti. Přesto v našich duších stále zůstává nějaká naděje („Krása spasí svět.“).
V tomto seznamu nenajdete filmy podle Dostojevského románů (Bílé noci (Le Notti Bianche, 1957), Dvojnik (Dvojník, 2013), Quatre Nuits d'un Reveur (1971), ...), ale pouze filmy inspirované Dostojevského světem.
Nepřítel (2013)
Je to pomalý sestup do Gyllenhaalovy pokřivené mysli, když jeho postava klouže od jedné persony k druhé, aniž by si toho všimla, až do tajemného konce, kdy ti dva konečně žijí spolu. Jeden je instinkt, druhý (zdánlivě) normální a frustrovaný člověk.
Dvojí akt (The Departed, 2006)
Kromě toho, že je Double Game vynikajícím kriminálním thrillerem, je také neuvěřitelně temným odrazem dobra a zla a neskutečné linie, která je dělí: kde končí dobro a spravedlnost? Je opravdu možné ospravedlnit špatné věci? Film na tyto otázky odpovídá jen částečně, ale činí tak vyprávěním napínavého příběhu dvojího jednání a překvapivě i lásky, která se snaží přežít ve světě znečištěném násilím, chamtivostí a falší.
Kapsář (1959)
Muž se blíží ke starší ženě v davu na závodní dráze. Stojí za ní a předstírá, že sleduje koňský závod. Těsně před koncem závodu jeho ruka pomalu otevírá její kabelku a vytahuje nějaké peníze. Odchází, zatímco hlas vypravěče popisuje jeho pocity: myslí si, že je na vrcholu světa a že tu není místo pro všechny, ale jen pro vyvolené, pro supermany, kteří kradou pro dobro celé společnosti. Kapesnímu zloději Michelovi přináší krádež nesmírné potěšení, téměř eroticky. Mohl by mít normální život, ale rozhodl se v něm pokračovat, jako by se téměř snažil zničit sám sebe. Jde o jakési splynutí dvou postav Dostojevského, Raskolnika a hlavního hrdiny ze Zápisků z podzemí.
Vítejte, pane Chance (Being There, 1979)
Chance je zahradník, který celý život žil a staral se o rostliny v domě na předměstí Washingtonu. Když je nucen vstoupit do skutečného světa, ví jen to, co viděl v televizi. Není zničen ani utlačován společností a vnějším světem shodou šťastných událostí. Místo toho chtějí slyšet o jeho názoru na stav věcí a zemi. Režisér Hal Ashby vytvořil dokonalou satiru společnosti a lidí obecně, kteří věří, že vše v televizi je pravdivé, důvěryhodné a mělo by se dodržovat.
Match Point (2005)
Ze všech filmů na seznamu je tento snímek Woodyho Allena (který se ruskou literaturou i samotným Dostojevským zabýval již v jednom ze svých velkých mistrovských děl, Láska a smrt (1975)) bezesporu nejzjevněji „Dostojevským“. Allen nám nabízí první nápovědu v jedné z prvních scén, ve které hlavní hrdina Chris Wilton čte knihu Zločin a trest. Režisér ve filmu zkoumá nejen člověka s jeho sobeckou touhou po moci a blahu (aniž by myslel na pád či smrt jiných lidí), ale také přítomnost zla ve světě a jeho nepochopitelné a věčné vítězství nad dobrem. .
Lano (1948)
„Dobro a zlo, správné a špatné, byly vymyšleny pro obyčejného, průměrného člověka, pro horšího člověka, protože je potřebuje,“ říká Brandon, jeden ze dvou vrahů v Hitchcockově filmu, a tvrdí, že jeho intelektuální a fyzická převaha mu umožňuje zabít , protože „nikdo nepáchá vraždu jen proto, aby to zkusil. Nikdo kromě nás." Brandon je tak spojovacím článkem mezi Christem Wiltonem, hlavním hrdinou v Poslední ráně, a Raskolnikovem, hlavní postavou ve Zločinu a trestu. The Rope transformuje hlavní zvraty a zvraty Zločinu a trestu do neuvěřitelně nepřátelské satiry na vyšší třídu, kterou Hitchcock svou ohromující kamerou promění v extrémně napínavý thriller.
Taxikář (1976)
Film Taxikář byl nepochybně inspirován Dostojevského novelou Zápisky z podzemí. Kultovní postava Travise Bickla je odmítnuta společností, která ho použila jako zboží, a nezbylo mu nic jiného, než sledovat Big Apple dnes jako noční taxikář, kdy se do popředí dostávají všechny zkažené části lidstva. Travis se snaží znovu vstoupit do společnosti a nakonec se mu to ironicky podaří, když se pokusí pomoci Jodie Fosterové, v čemž jsme svědky prvního impulsu laskavosti (podobně jako Dostojevského antihrdina, když poprvé spatří prostitutku Lizu).
