Donald Trump zavádí novou automobilovou bombu – cla 25% na zahraniční auta nesmontovaná v USA. V platnost vstupuje 2. dubna. Panika nebo příležitost?
Donald Trump je opět v centru pozornosti automobilového světa. Tentokrát s novým prováděcí nařízení, podepsaný ve středu 26. března, oznamující 25% clo na všechna auta montovaná mimo USA. Opatření, které se má použít od 2. dubna, má jasný cíl: „posílit americký automobilový průmysl“ a – jak řekl sám Trump – „učinit jej úspěšnějším než kdykoli předtím“. Tak Cla 25% na zahraniční automobily od 2. dubna.
Taková opatření nejsou v Trumpově politickém repertoáru novinkou, ale tentokrát jde o zatím nejostřejší zásah na automobilovém trhu. Jakékoli vozidlo nesmontované na půdě USA, bude na americkém trhu za příplatek 25 %. A nejde o podmíněnou hrozbu – prezident tvrdí, že opatření vstoupí v platnost natrvalo, minimálně do konce jeho funkčního období.
Až teď? Mnohem snesitelnější.
Pro zasazení nového tarifu do kontextu: USA dosud dovážely automobily z EU s 2,5% clem na osobní vozidlaa s 10% clo na lehké nákladní automobily a návěsy. To znamená, že bude nový tarif desetkrát vyšší pro osobní vozy z Evropy – a výrazně ovlivní jejich cenu.
Pro srovnání: EU zdaňuje americká vozidla clem 10 %, který je již dlouho předmětem kritiky ze strany USA s tím, že jde o nerovnováhu. Trump už v minulosti pohrozil, že „vyrovná účet“ – a nyní ten okamžik zřejmě nadešel.
100 miliard a daňová úleva za „Made in USA“
Trump předpovídá, že nová cla přinesou příjmy do rozpočtu USA 100 miliard dolarů dodatečné příjmy. Navíc se snaží zajistit, aby se dostali američtí zákazníci daňový kredit na nákup vozidel vyrobených v USA. Návrh musí ještě projít Kongresem, ale pokud projde, bude úrok z půjčky na auto pro domácí vozidla se staly daňově uznatelné.
Trump tím chce povzbudit domácí nákupy a zvrátit trend, kdy američtí kupci v drtivé většině sahají po evropských, japonských a korejských modelech.
Kdo pocítí následky? Každý. Američané také.
Dopad bude globální. Ceny aut z Německa, Japonska, Jižní Koreje a dalších zemí budou na americkém trhu nevyhnutelně vyšší. Mezi postiženými budou: špičková vozidla (BMW, Mercedes-Benz, Audi, Lexus) a také masové modely, jako je Toyota RAV4, Hyundai Tucson nebo Kia Sportage.
Zmatek vzniká, když se podíváme na „americká“ auta, která není zcela smontován v USA. Příklad? Chevrolet Silverado, pocházející z továren v USA a Mexiku, popř Ford Maverick, který se celý vyrábí v Mexiku. I tyto modely spadnou pod celní nůž, pokud nebudou splňovat podmínky „domácí výroby“.
Automobilové díly: jemná šedá oblast legislativy
Trump to slíbil Americké autodíly nebudou dodatečně zdaněny ani v případě, že pojedou do zahraničí a vrátí se jako součást vozidla. Ale – pozor – pokud jsou tyto díly použity ve vozidle sestaveném mimo USA, celé vozidlo získá přirážku 25 %. Průmysl varuje, že tato část bude obtížně kontrolovatelná, jako jsou dnes globální dodavatelské řetězce extrémně složité.
Reakce průmyslu: od šoku k hněvu
Reakce nejsou překvapením. Toyota uvedla, že je „hluboce zklamaná“ opatřením, které se dotkne i amerických pracovníků – Toyota má v USA několik továren. BMW varuje, že cla by mohla ochromit výrobu v jejich továrně v Jižní Karolíně, kde také vyrábějí SUV pro americký trh.
Evropská komise již vyjádřil znepokojení a předpověděl, že realizace by mohla vést k protiopatření. Taky Světová obchodní organizace (WTO) by se mohl stát dějištěm právních bitev mezi USA a dalšími zeměmi vyrábějícími vozidla.
Evropští výrobci automobilů mají významný podíl na americkém trhu, přičemž USA jsou největším exportním trhem pro evropský automobilový průmysl. V roce 2023 vyvezli evropští výrobci do USA vozidla a díly v hodnotě 56 miliard eur. Podporuje celý evropský automobilový průmysl 13,8 milionu pracovních míst, což představuje 6,1 % celkové zaměstnanosti v EU.
Německo jako největší evropský výrobce automobilů je závislé zejména na americkém trhu. V roce 2024 směřovalo 24 % německého vývozu mimo EU do USA.
BMW patří mezi evropské výrobce vyniká na americkém trhu. V posledních letech BMW vyvezlo do USA přibližně 225 000 vozidel v hodnotě více než 10 miliard dolarů.
Přesný podíl prodeje evropských výrobců na trhu USA ve srovnání s jejich celosvětovým prodejem není v dostupných zdrojích jasně stanoven. Je však zřejmé, že americký trh představuje důležitý segment pro evropské automobilky, zejména pro německé značky, jako je BMW.
U jednotlivých výrobců jako např BMW, Mercedes-Benz, Audi a Volvo představuje americký trh ještě větší podíl na jejich exportní strategii. U některých prémiových značek činí podíl prodejů v USA až 15–20 % jejich celosvětových prodejů. To je zvláště výrazné u značek, které mají výrobní závody v USA, jako je BMW ve Spartanburgu, což umožňuje vyhýbání se clům a konkurenceschopnější cenovou politiku.
Závěr: Cena nacionalismu a globální závislosti
Trumpův postup je politicky jasný, ale ekonomicky riskantní. Na první pohled jde o logický krok ve světle ochrany amerického průmyslu, ale ve skutečnosti může způsobit řetězová reakcekteré ovlivní kupující, výrobci a obchodníci – jak v USA, tak na celém světě.
Američané zaplatí za mnoho aut znatelně vícea výrobci budou nuceni reorganizovat výrobní procesy – což není ani rychlé, ani levné. Zdá se, že především důsledky opatření méně předvídatelné než samotný Trump – což je samo o sobě důvodem k obavám.
Pokud tedy uvažujete o koupi vozu s evropským původem a žijete v USA – možná je teď ten správný čas. Po 2. dubnu by se vaše vysněné Audi, BMW nebo Mercedes mohlo stát mnohem dražší fantasy.
