Evropská komise dosáhla velkého vítězství ve svém mnohaletém soudním sporu s Apple, protože Soudní dvůr Evropské unie (ESD) potvrdil, že společnost musí vrátit 13 miliard eur na „nelegálních“ daňových výhodách, které získala v Irsku. Toto překvapivé rozhodnutí dále posiluje snahy Evropské komise zabránit nadnárodním společnostem v získávání nespravedlivých daňových výhod.
Spor začal v roce 2016, kdy Evropská komise rozhodla, že Apple obdržel nelegální státní podporu z Irska ve formě daňových úlev, které se vztahovaly na zisky dosažené mimo Spojené státy. Po tomto rozhodnutí muselo Irsko požádat o vrácení uvedené částky. Apple tvrdil, že šlo o politické rozhodnutí bez právního základu. Přesto nyní ESD definitivně rozhodl ve prospěch Komise a zrušil předchozí rozhodnutí nižšího soudu z roku 2020, které zvýhodňovalo Apple.
Evropská komise tvrdila, že Irsko umožnilo Applu platit daň za extrémně nízkou sazbu v letech 2003 až 2014, což společnosti umožnilo v roce 2014 zaplatit daň pouze 0,005 %, zatímco jiné společnosti platily výrazně vyšší sazby. Podle Komise tato výhoda zajistila společnosti Apple nekalou konkurenční pozici.
Dopad na další nadnárodní společnosti
Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, známá svým přísným dohledem nad velkým byznysem, navrhla pokuty pro několik nadnárodních společností, jako je Amazon, Fiat a Starbucks, také kvůli podobným případům údajně nespravedlivých daňových výhod. Vestagerová, která letos opouští úřad, byla klíčovou hybnou silou případu a prosazovala větší rovnost v daňových povinnostech právnických osob v celé Evropské unii.
Přesto některé podobné případy, jako třeba proti Fiatu, nakonec selhaly. Apple se ale stal příkladem společnosti, která se kvůli své velikosti a vlivu ocitla v centru těchto snah, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí soudní řízení související s daňovými úlevami pro nadnárodní společnosti v Evropě.
Apple obvinění odmítá
Apple neustále popírá obvinění z pochybení, přičemž generální ředitel Tim Cook opakovaně prohlásil, že jde o politicky motivovaný případ. Apple podle něj nedostal žádnou státní podporu a platil veškeré daně v souladu s irskými zákony.
Evropská komise si však stála za svým požadavkem a v roce 2020 podala odvolání proti rozsudku nižšího soudu, který byl ve prospěch Applu. ESD nyní rozhodl, že v rozhodnutí soudu nižší instance došlo k právním chybám, a dal za pravdu Komisi, což znamená, že Apple musí splatit zmíněných 13 miliard eur.
Globální trendy: Tlak na technologické giganty
Tlak na velké technologické giganty se neomezuje pouze na Evropu. Google čelí řadě řízení po celém světě, včetně USA, kde je vyšetřován americkou justicí kvůli monopolním praktikám v reklamním sektoru. Tento příklad také ukazuje, jak se globální regulátoři stále více zaměřují na aktivity velkých technologických společností a jejich dopad na globální ekonomiku.
Evropská komise tímto rozsudkem získala další potvrzení, že její snahy zabránit nekalým daňovým praktikám jsou správné a oprávněné. Čas ukáže, zda toto rozhodnutí změní způsob, jakým nadnárodní společnosti obchodují v Evropě.
Evropská unie již nějakou dobu zavádí přísná nařízení týkající se umělé inteligence, která se stává klíčovou součástí nových technologických zařízení, jako jsou smartphony Google Pixel a nejnovější iPhone 16. Tito tech giganti začleňují funkce pokročilé umělé inteligence (UI) do svých nejnovější modely, ale EU již stanovuje limity pro použití těchto technologií na evropském trhu. Například nový iPhone 16 a Google Pixel nepřicházejí do Evropy s celou řadou funkcí, které jsou dostupné ve Spojených státech nebo v Asii. Omezení zahrnují vše od soukromí uživatelů po použití dat pro strojové učení, což znamená, že systémy uživatelského rozhraní založené na zpracování velkého množství dat v reálném čase nebudou plně fungovat. To vyvolává mnoho otázek o budoucnosti chytrých zařízení v Evropě. Omezí se technologický pokrok kvůli přísným regulacím, nebo se firmy přizpůsobí a vyvinou technologie, které odpovídají evropským předpisům? Stále pravděpodobněji se zdá, že EU bude trvat na přísných kontrolách používání uživatelského rozhraní, zejména z hlediska ochrany dat a transparentnosti algoritmů, což by mohlo zastavit příchod některých nejpokročilejších funkcí, které by jinak změnily uživatele. budoucí zkušenosti s chytrými zařízeními.
