Je září. Čas na nové začátky. Pro mě osobně ještě dříve než o nějaký ten leden. Proč? Léto je za námi (no, možná se teploty v době vzniku editoriálu stále pohybují na sladkých třicítkách). A když léto skončí, když hnědé opálení získané na plážích světa vybledne, tehdy vím, že je to skutečné. Že už není tak málo prodloužených víkendů, že nejsou hromadné dovolené, že už není „dnes bych pracoval z domova“, že už není volno z tištěného vydání našich médií, že je potřeba myslet neotřele a realizovat nápady, ale ne jen je uložit někde vzadu v hlavě (nebo kdekoli, kde je to skutečně uloženo).
