Blegoš – zahalený do bílé

Zde koncipoval svá nejlepší díla, jako kupř Vysokoškolská kronika a květy na podzim. Při pohledu na rozmanitost okolí a přírody dostáváme odpověď, kde se bere inspirace pro vznik jeho literárních děl. Od zámečku vede také lesní naučná stezka Vysoký, která představuje rozmanitost tohoto rozmanitého lesa zachyceného v harma nija a nabízí nám o něm ještě více informací. Cesta je nenáročná a trvá asi dvě hodiny, ale je možné ji obejít v doprovodu odborného průvodce - lesníka, který nám poví mnohem více o různých dřevinách, zmlazování a ochraně lesa.

Vyšší cíle
Naše cíle jsou tentokrát nastaveny ještě výše, proto zvažme možnosti a vyberme to nejvhodnější pro nás a naši společnost. Možná to rozhodnutí nebude nejjednodušší, protože si budeme přát dobýt vše za jeden den. Ale všechno chce svůj čas, tak si stanovme priority a pokračujme Poljanskou dolinou do Javorije, kde uvidíme rozcestník našeho nového cíle Blegoš (1562 m, 3 h). Pokračujeme zatáčkou do Gornja Zetina a lesní cestou přes Črni Kal na parkoviště a výchozí bod na tento nejvyšší vrchol vrchů Škofjeloški. Je známé svým krásným výhledem na nejvyšší slovinské hory Julských Alp, skupiny Karavanka a Kamnicko-Savinjské Alpy. Na jeho vrchol je možné dosáhnout i z jiných míst (Hotavelj, Volak, Črnega vrh, Leskovic), ale pro nás je tento přístup nejpohodlnější. Na parkovišti se blíže podíváme na možné trasy, protože jsou přehledně zobrazeny na velké tabuli poblíž. Více či méně náročné, více či méně strmé, delší, kratší. Ať už si ale vybereme kteroukoli cestu, nemůžeme ji minout, protože všechny vedou k jejímu roztomile zaoblenému vrcholu. Během cesty se nezapomeňte zastavit, abyste se zahřáli horkým čajem a zároveň si užili krásný výhled na bělostné štíty a klidnou soutěsku pod námi. Poté už jen pokračujme na vrchol, kde na jeho západní straně uvidíme Koču na Blegoš (1391 m). Chata je v současné době otevřena o sobotách, nedělích a svátcích a nabízí příjemný výběr různých jídel, něco lahodného pro každý vkus...

Odpolední dobrodružství

Z vrcholu Blegoš je možné pokračovat v cestě k lyžařské chatě na Stari vrh (1032 m, 2 h 30 min.), ale toto dobrodružství by mělo počkat na vhodnější povětrnostní podmínky. Po našem sjezdu můžeme dojet do zmíněného lyžařského střediska, které leží mezi Poljanskou a Selskou dolinou. Stari vrh navštěvují příznivci rekreačního lyžování, pořádají se zde i rekreační, státní a FIS závody. Podél ní vede 12 km sjezdovek, z toho 2 km těžkých, 6 km středních a 4 km lehkých. Naše baterie už jsou ale zřejmě vybité, takže toto zasněžené dobrodružství je vhodné odložit na příští víkend, stejně jako sáňkování na sáňkařské dráze Mišouh, která se nachází asi 6 km od Škofja Loka směrem na Železniki. Trať je dlouhá 2500 m a je vhodná pro děti i dospělé. Denní sáňkování probíhá v týdnu o prázdninách nebo po domluvě, ale je možné i noční sáňkování, protože tratě jsou osvětleny loučemi a výstražnými světly. Na vrchol sáňkařské dráhy se dá dojít pěšky asi za půl hodiny a je zajištěna i doprava speciálními sáňkami pro cca 16 osob. Na konci sáňkařské dráhy je také chata pro žíznivé a hladové, což navíc zajišťuje, že návštěvníci odcházejí domů s příjemnými vzpomínkami na tento druh zážitků. Otočme se také směrem k domovu a nakonec se zastavme v galerii Kašča a taverně na Spodnji trg ve Škofja Loka. Kašča je zpravidla jednou z nejúctyhodnějších starožitností ve Škofja Loce, neboť stála ve své původní podobě před zemětřesením v roce 1511 a poté byla na příkaz biskupa Filipa důkladně zrenovována. Dnes je v Kašce stálá galerie malíře Franca Miheliče a v suterénu dobrá pizzerie a hospoda, kde nás přivítá milá obsluha a voňavé pohoštění, kterým zakončíme naše bílé dobrodružství.