I když jsou si muži a ženy podobní, je mezi námi tolik nesmiřitelných rozdílů – dokonce i naše slzy jsou odlišné.
Kultura nás učí, že jsou mužské racionální bytosti, kteří nepláčou, když jsme my ženské emocionální trosky, jehož slzy jsou přijatelné. I když se v moderní době tento předsudek snaží vymýtit, evoluci nelze odporovat – totiž jsou to vědci zjistil, že nějaké jsou biologický důvody, pro které ženy a mužské slzy dělají rozdíl.
Z biologického hlediska se říká, že ženy jsou nuceny více plakat jako muž a proto Předpokládá se, že za to může chromozom X – vědci si všimli pod mikroskopem, že buňky ženských slzných žláz se diferencují od mužů, což nejprve naznačuje rozdíly ve formě. Existuje ale také mnoho rozdílů kulturní aspekty.
Mužská slza by fyziologicky měla být "tlustší“, což znamená, že ženy potřebují menší množství slz, než je uvidíme na tvářích. Ze stejného důvodu by měli ženy se zahalují snadněji než muži.
Když zažijeme fyzickou nebo emocionální bolest, část mozku, amygdala, spouštěcí signály. Pokud je podnět dostatečně velký, pojďme se zlomit a začínáme plakat. Muži, říkají vědci, mají tendenci nacházet mechanismy, jak se uklidnit, než dosáhnou slzné linie. Měl tím být vinen testosteron, což vytváří hranici mezi emocionální podnět a brečím. A protože my ženy ho máme v menších velikostech množství, se silněji brzdíme.
Jejich existence je vědecky prokázána tři druhy slz. Bazální slzy, které chrání naše oči a jsou neustále přítomné. Reflexní slzy, které vznikají jako reakce na podráždění, jako je krájení cibule, foukání větru... A samozřejmě emocionální slzy, které jsou výsledkem naší pohody. U všech tří typů se slzy skládají z sůl a hormony, s tím rozdílem, že prý hraje důležitou roli i u emocionálních slz hormonu prolaktinu, který umožňuje sekrece mléka. A ženy by měly mít pro 60 % více prolaktinu v krevním řečišti než muži. Vědci se domnívají, že toto je důvod, proč ženy pláčou mnohem snadněji.
Více informací:
oxfordscholarship.com
