Dantonova smrt

Koprodukce Městského divadla Ptuj a Slovinské mládežnické divadlo opět přináší na slovinská jeviště drama, které jsme navzdory jeho dalekosáhlosti, aktuálnosti a dojemnosti neměli možnost vidět čtyřicet let. Dílo Georga Büchnera lze číst jako drama o Francouzské revoluci, ale nejde jen o důležité, dávno minulé události; jeho velikost spočívá v jeho nadhledu, který bude věčně aktuální. Dnešní publikum jej tak vnímá především jako drama o věčných a nikdy nekončících otázkách života, morálky, smyslu a etiky. Jernej Lorenci, režisér této inscenace, chápe Büchnerovo psaní jako drama o nemožnosti revoluce nebo o nenasytnosti revoluce po krvi, o pochybnostech o pokroku, evoluci a dějinách. Revoluce, pokud je vůbec možná, rozhodně není pozitivním jevem, což se odráží v průběhu událostí. Hned na začátku se seznamujeme se třemi frakcemi, které se ve Francouzské revoluci vytvořily: stoupenci Dantona, stoupenci Robespierra a odpůrci revoluce. Základní napětí vyplývá z opozice prvních dvou, neboť se neshodnou v tom, jak v budoucnu vést revoluci. Po setkání obou významných politických osobností je jasné, že nemohou najít společnou cestu. Danton je uvězněn a skrze fragmenty se dozvídáme o jeho osobním příběhu, od rodiny až po veřejnou politiku, neboť sehrál důležitou roli při budování nové francouzské společnosti. Tato část je podstatou díla, protože zde jsou vyřešeny všechny otázky a pochybnosti. Intimní, osobní a politické se v aktérech dramatu prolíná bez jasných hranic. Co Dantona v kruté hře o moc odlišuje od ostatních, je právě uvědomění si problematiky, která v díle vyvstává, a proto se i on sám snaží stáhnout z politické scény, což je nemožné. Jeho stažení se do soukromé sféry je agresivní akt, který postihuje všechny kolem něj: přátele, bývalé podobně smýšlející lidi, jeho manželku, politické odpůrce i samotnou Francii.