Vesmír vám vždycky pošle přesně toho člověka, kterého v danou chvíli potřebujete.
Kdyby mu řekla, že to nebolí, byla by to lež. Kdyby mu řekla, že ji ani v nejmenším neublížil, byla by to ještě větší lež.
Pravdou je, že zanechal v její duši, mysli, srdci nespočet drobných ran. Věřila v člověka složeného z útržků snů, i když věděla, že je jen iluze. Párkrát mu řekla, že není takový, jak si ho představuje. Ale on neodešel. Bála se rozhodnutí, emocí, neznámé budoucnosti a odstrkovala ho, ale v příštím okamžiku ho tak moc chtěla zpátky.
Nerozuměl, nepřijal omluvu. Neodpustil. Bylo mu to jedno. Nebyl to někdo, kdo by jí podal ruku a pomohl jí vlézt do jeho náruče. Odešel stejně náhle, jako přišel.
Nevěřila, že se vrátí. Myslela si, že se vrátí, že řekne, že mu na něm záleží, alespoň trochu. Ale nevěřil. Přesto ho nemohla nechat jít ze svých myšlenek. Mluvila s tichem. Cítila se tak hloupě. Myslela na něj, i když někde hluboko uvnitř věděla, že nemají budoucnost.
Ale propadla se do příběhu, do snu, stala se někým jiným. Přemýšlela, kdo ta osoba je, protože ani sama sebe nepoznávala, kde se ztratila, kam zmizela.
Trvalo jí dny, týdny, měsíce, než se dala dohromady, protože se ocitla na špatné straně hranice. Poznala část sebe, kterou nikdy nechtěla znát, o které ani nevěděla, že by v ní mohla někde existovat. Tu šílenou zamilovanost do cizince, do slov, do dokonalého člověka, kterého si stvořila ve svých snech. Teď věděla, že přišel s nějakým účelem.
Ničeho nelituje, nebyl to chyba. Nebyl to někdo, na koho bych brzy zapomněl. Naučil ji důležitou lekci, že lidé, ať si myslíte, co jsou, obvykle takoví nejsou. Byl jako dešťová kapka, která zmizela, jako by tam nikdy nebyla. Naučil ji, že žádná očekávání, dobrá nebo špatná, nejsou v pořádku.
Byl lekcí, ne chybou. Byl někým ve vesmíru, kdo ji našel mezi miliony dalších. Věřila, že je to někdo, kdo obrátí její svět i jeho proti nim. Že je to někdo, kdo...
Ale on byl jen lekcí v podobě lásky, seslanou v pravý čas, aby ji naučila vážit si toho, co má. S ním by její svět byl chaos, plný bolesti, protože mu na ní nezáleželo. Nebojoval za ni, nebyl prioritou, prostě odešel. Byl jen lekcí.
Uvědomila si, že by měla být na sebe a na všechno, co má, hrdá. Pochopila, že její lehce zlomené srdce není nic ve srovnání se ztrátou, kterou by mohla zažít, kdyby pro ni nebyl lekcí, ale chybou.
Musela se zamilovat do jeho odrazu ve svém snu, aby si znovu uvědomila, jak hluboce a intenzivně, s vášní a šílenstvím, stále dokáže milovat. Uvědomila si, že mu chtěla dát příliš mnoho a že přitom zapomněla a ztratila sama sebe. Možná mohl být láskou jejího života. Ale byl jen lekcí.
Změnil ji, teď zná své limity a omezení!
Je vděčná životu za všechny ty malé lekce, protože bez nich by se nestala ještě lepší verzí sebe sama.
Někteří lidé přijdou do vašeho života jen proto, aby vás něco naučili, a pravděpodobně tu nikdy neměli zůstat!
