Kabelky navrhujete z odpadového materiálu vytvořeného z měkčených reklamních poutačů. Kde se ten nápad vzal? Na studentské výměně v Barceloně jsme se v brzkých ranních hodinách vraceli domů z večírku. Nemohl jsem dostat stipendium
Navrhujete kabelky z odpadního materiálu vyrobeného z plastifikovaných reklamních bannerů. Odkud se ten nápad vzal?
Na studentské výměně v Barceloně jsme se v brzkých ranních hodinách vraceli domů z večírku. Stipendium nemohlo uspokojit mou touhu po tašce Freitag, na kterou jsem samozřejmě neměl dost peněz, a tak jsem si našel alternativu. Jak na potvoru, cestou domů brzy ráno jsme narazili na opravárenskou službu, která právě měnila plakáty. Na otázku, zda si jeden můžeme vzít, jeden z pracovníků odpověděl kladně, pod podmínkou, že si ho sami sundáme. Pro architektku, která má u sebe vždycky olfa nůž, tento úkol rozhodně nebyl příliš obtížný. Vyrobila jsem pro sebe a své přátele tašky, které si dodnes nosíme na přednášky a večírky.
Získáváte materiály na výrobu kabelek stále podobným „polozločinným“ způsobem, nebo máte své vlastní dodavatele?
Je téměř neuvěřitelné, jak těžké je tady sehnat „kvalitní odpad“. Chodil jsem do různých institucí a snažil se lidi přesvědčit, že staré plakáty nepotřebují a že nemá smysl je skladovat, ale že je lepší je znovu použít a dát jim nový účel. V naší zemi věší transparenty na křižovatkách společnost Veřejné osvětlení, která si je na žádost svého klienta ponechává i několik let po skončení akce. Trvalo to spoustu byrokracie, než se bannery s odpadem oficiálně začaly používat k dalšímu použití. Málem jsem to vzdal, když Lublaňské muzeum architektury reagovalo na mé žádosti; Za naši dnešní pokračující spolupráci jsou obzvláště zodpovědní Tanja Vergeles, Špela Šubic a Anja Zorko. Takže mé výrobky se prodávají jak na bienále BIO, tak i v jejich obchodě na Karunově 4. Navázal jsem také kontakty s Činohrou, Cankařovým domem...
Jaké jsou trendy ve využívání odpadních materiálů ve Slovinsku a v zahraničí?
V zahraničí je trend opětovného použití materiálu ve stejné podobě přítomný již delší dobu. Od recyklace se liší tím, že materiál nedostává novou strukturu a nové vlastnosti, ale je ve stejné formě použit k druhotnému účelu. Můj otec kdysi velmi názorně popsal mou práci jednoduchým, ale zásadním výrokem: Kdysi se plakáty nosily na tyčích, teď je lidé nesou v podobě kabelek. V zahraničí si to lidé stále více uvědomují a koupě ekologického produktu pro ně není problém, a to i přes vyšší cenu.
Jaké světoznámé značky, které vyrábějí ekologické produkty, znáte?
V odvětví módních doplňků se používá poměrně dost recyklovaných materiálů. Například tašky Freitag nebo produkty Vaho Works Transformers. Dokonce i staré plachty dostávají druhé využití v podobě kabelek u Sea Bags, zatímco Second Wind Sails začal kromě kabelek vyrábět i sprchové závěsy a polštáře. V Tastaturschmuck si můžete objednat šperky vyrobené z odpadních materiálů vznikajících při používání počítačů nebo šperky do klávesnic.
Možná je recyklace v nějakém odvětví rozšířená?
Dominuje sklo a papír. Je zajímavé poznamenat, že v recyklaci ve Slovinsku nezaostáváme. Společnost Slopak zajistila, že v roce 2006 jsme recyklovali více než 48 procent našeho odpadu, což není tak špatné. Nemůžeme se srovnávat s Belgií, kde recyklují více než 93 procent veškerého odpadu, ale splňujeme evropské recyklační směrnice.
Existují nějaké výhrady k výrobkům vyrobeným z recyklovaných materiálů?
To si nemyslím. Lidé jsou v tomto ohledu stále vzdělanější. Důsledky znečištění planety jsou v našem každodenním životě více než zřejmé. Lidé se pro něj stále častěji snaží něco udělat. Při prodeji svých produktů jsem si všimla, že si je kupují převážně ženy středního věku, které tento nápad zaujme a pro které pořízení takového produktu nepředstavuje velký finanční výdaj. Faktem zůstává, že pokud jde o produkty související s módou, stále má přednost design a vkus jednotlivce před vědomím, že svým nákupem udělal něco dobrého pro Zemi.
Rozšířil se zelený trend i do architektury?
Samozřejmě. Je známo, že máme malý trh a tudíž nízkou poptávku. Sympozia o pasivní architektuře jsou ukazatelem toho, že ve Slovinsku zatím nemáme dostatek znalostí, zdrojů ani pracovní síly, abychom mohli hovořit o nějakém trendu. Glenn Murcutt, jeden z nejvýznamnějších architektů v tomto oboru, byl u nás hostem a já jsem se zúčastnil jeho workshopu. Ani jednou jsme nezapnuli počítač, všechno jsme kreslili ručně a inspiraci hledali v přírodě. Zájem o stavbu domů s nízkou spotřebou energie z okolního prostředí je samozřejmě i zde. Faktem však je, že většina potenciálních majitelů tohoto typu architektury naráží na finanční stránku stavby. Zpočátku je investovaný kapitál větší, ale investice se uživateli vrací, a to o to více nyní, kdy se světové omezené zásoby paliv zmenšují a ceny energií porostou.
Recyklujete sami?
Samozřejmě, ale myslím, že bych se v této oblasti mohl věnovat ještě více. Také jsme začali třídit odpad v práci. Musíme si ale dávat pozor, abychom, pokud už budeme recyklovat, dělali to správně, jinak napácháme více škody než užitku. Například uvedu příklad napůl plné nádoby od jogurtu, která byla omylem vyhozena. Pokud jej vyhodíme v obalu, aniž bychom jej vyprázdnili, kontaminuje nebo... Zůstane po něm celý kontejner řádně zlikvidovaných obalů, které již nelze recyklovat.
Také relaxujete v „zelené“?
Moc rád běhám v Tivoli. Zvlášť když jsou časy stresující, je to moje nejoblíbenější forma relaxace. Ze všech „zelených“ kulinářských návyků je můj nejoblíbenější salát. Když mám čas, chodím na lublaňský trh, kde si podle aktuální nálady nakoupím zeleninové pochoutky a připravím si je sama doma. Když není čas, zastavím se u Romea nebo Putanescy.
