Doufám, že jsi v pořádku, ale to neznamená, že ti zavolám. Neznamená to, že si znovu zasloužíš místo v mém životě. To neznamená, že vše, co jste udělali, je pryč a že je vše odpuštěno.
Někdy na tebe myslím, ale když se vynoří staré vzpomínky, na věci, které jsi udělal, stále je tu nějaký hněv, nějaká bolest, nějaké emoce, které mám tendenci rychle zapomenout, protože vím, že to nebylo všechno hezké, že určité těžké věci se pro vás staly synonymem.
Doufám, že se máš dobře, ale to neznamená, že chci vidět důkaz tvého štěstí. Nechci tě vidět beze mě. Ne, takhle o tobě nepřemýšlím, protože odejít nebyla přehnaná reakce, ale správné rozhodnutí.
To neznamená, že lituji něčeho, co se mezi námi stalo. Neznamená to, že jsi měl celou dobu pravdu nebo že si zasloužíš omluvu. Nebyl jsi nevinný, byl jsi příčinou rozhodnutí.
Doufám, že jsi v pořádku, není nic špatného na tom, že se to nikdy nedozvíš. Nebudu tě hledat ani se na tebe o nic obracet.
Nebudu riskovat, že se znovu zraním, protože jsem šťastný. Vypustil jsem tě ze srdce. Všechna ta láska a bolest. Nezůstalo nic, jen mlhavé vzpomínky.
Byly chvíle, kdy jsem chtěl, aby tě bolelo stejně jako mě. Přemýšlel jsem, jak se vůbec můžeš podívat do zrcadla a přijmout to, čím jsi se stal.
Doufám, že jste v pořádku, ale žádné zprávy ode mě nečekejte. Nedlužím ti rozhovor. Dlužím si mír.
Občasná myšlenka na tebe neznamená, že tě chci zpátky ve svém životě. To neznamená, že můžete vymazat to, co se stalo v minulosti. To neznamená, že se můžete vrátit a začít znovu.
Doufám, že se ti beze mě daří, protože mně se bez tebe daří skvěle. Žiju život, který bych s tebou neměl. Děkuji!
