Cuketa, kdysi považovaná za letní zeleninu, je dnes k dostání po celý rok. Od květu k cuketě V gurmánském světě už není novinkou fakt, že květy cuket jsou také jedlé (a ještě víc). Pečlivě sbírané a smažené po ponoření do thajské tempury nebo vaječné směsi představují...
Cuketa, kdysi považovaná za letní zeleninu, je dnes k dostání po celý rok.
Od květiny po dýni
V gurmánském světě už není novinkou fakt, že dýňové květy jsou také jedlé (a ještě víc). Pečlivě natrhané a smažené po namočení do thajské tempury nebo vaječné směsi jsou skvělým předkrmem pro začátek léta. Květy cukety se dají i plněné, jen tak blanšírované, zapékané v troubě nebo připravené v polévce. Cuketa má v každé zemi svůj vlastní příběh. Většinou se všude sklízí, když jsou dlouhé do 20 centimetrů a semeno je ještě měkké a nezralé. Existují různé způsoby jejich přípravy: dají se vařit, dusit, péct, plnit, smažit, zapékat v chlebu... Cukety se jen zřídka podávají syrové, ale téměř vždy se připravují neoloupané. Cuketové carpaccio uděláte ze syrové cukety (cuketu nakrájíme podélně na tenké plátky, pokapeme citronovou šťávou, potřeme česnekem a posypeme parmazánem). Zásadně je používáme co nejčerstvější, nejlépe je neuchovávat déle než tři dny. Při přípravě cuket neuděláte chybu, když je zkombinujete s bazalkou, strouhankou, máslem, kajenským pepřem, sýrem, smetanou, fenyklem, lilkem, česnekem, citronem, majoránkou, houbami, olivovým olejem, cibulí, oreganem, petrželkou, pestem , rozmarýn, šalvěj, tymián, rajčata, ocet nebo lískové ořechy. Jsou nepostradatelnými přílohami k paprikám a lilkům při přípravě vegetariánského grilování, výborně se hodí k přípravě krémových polévek (například studené cuketové polévky s bazalkou a citronem), strouhanou cuketou lze okořenit vaječné omeletu, studené letní těstoviny s cuketou a sušenými rajčaty je výborná. Jinak se dá cuketa připravit i jako dezert. Na nastrouhanou cuketu nasypte kousky strouhané čokolády, dejte na chvíli do mrazáku a získáte skvělý osvěžující dezert.
Od Mexika po Balkán
V Mexiku rádi připravují cuketu v salátu, jen rychle na páře s přidáním česneku a pepře, olivového oleje a možná i nějakých bylinek. Jsou také nepostradatelné v quesadillas. V Itálii se cuketa podává na nespočet způsobů. Nejoblíbenější jsou cukety pečené na olivovém oleji nebo smažené cuketové květy. Ve Francii je cuketa nepostradatelnou složkou ratatouille (směs letní zeleniny připravované na olivovém oleji). V Turecku je cuketa hlavní složkou oblíbeného jídla, jakési cuketové placky, připravované z nastrouhané cukety, mouky a vajec, lehce osmažené na olivovém oleji a podávané s jogurtem. Pro Libyi je typické, že cuketu plní mletým masem a rýží a vaří spolu s kořením a bylinkami v rajčatové omáčce. V Řecku se cuketa často smaží nebo vaří s jinou zeleninou. V některých částech Řecka se květy cukety plní sýrem feta nebo směsí rýže a bylinek. V Bulharsku se cuketa smaží a podává s omáčkou z jogurtu, česneku a fenyklu, oblíbená je také cuketa nakrájená na plátky a pečená v troubě, gratinovaná se směsí vajec, jogurtu, mouky a fenyklu. V Egyptě se cuketa tradičně vaří s rajčatovou omáčkou, česnekem a cibulí.
