Kolikrát bylo učiněno rozhodnutí, aby se zalíbilo druhým? Kolikrát byla zvolena odpověď, která byla bezpečnější, méně odvážná, více očekávaná? Kolik snů bylo ztraceno, než vůbec měly šanci skutečně ožít?
Pak ale dojde k posunu
Pomalu, téměř neznatelně, se potřeba validace začíná vytrácet. Hlasy, které kdysi diktovaly pravidla, se stávají jen hlukem na pozadí.
Najednou už nemusíte svá rozhodnutí nikomu vysvětlovat. Najednou už není potřebaaby někdo jiný řekl: „Ano, tohle je správná cesta, protože jediný, kdo to může říct, tu celou dobu byl –“ to jsi ty!
Potěšit se stává minulostí
Jak dlouho trvalo nosit masky, hrát role, upravit tón hlasu a výraz obličeje, jen aby ostatní přikývli? Kolik energie bylo investováno do hledání té dokonalé verze sebe sama, která se bude líbit všem?
A pak – jako by někdo otevřel okna – přichází úleva. Některým lidem nikdy nebudete stačit. Někteří lidé vždy najdou něco, co by mohli změnit.
A na tom už ani nezáleží. Protože potěšit je maraton bez cíle a jednoho dne se ukáže, že tento závod nemá smysl.
Skutečná přátelství nevyžadují vysvětlení.
Jsou lidé, kteří vám budou rozumět bez vysvětlení. Kdo nebude vyžadovat důkazy, proč je něco správné rozhodnutí. Kdo nebude vážit vaši hodnotu podle toho, jak dobře odpovídáte jejich očekáváním.
Ti, kteří vás opustí, když už nedostanou verzi, kterou si představovali – ve skutečnosti tu nikdy nebyli. A ti, kteří zůstanou, bez ohledu na to, co - to jsou jediní, kteří kdy opravdu počítali.
Důkaz je hotový.
Jak dlouho byla mentalita: „Musím jim ukázat, že se mýlí“? Kolik energie šlo do dokazování pravdy lidem, kteří ji nikdy nechtěli vidět?
A pak přijde okamžik, kdy se od toho všeho prostě upustí. Ať si věří čemu chtějí. Ať mají svůj vlastní názor. Nechte je vytvářet vlastní příběhy. Protože tohle už není bitva, kterou by stálo za to bojovat. Jejich pravda nemusí být nutně vaší pravdou.
Už není potřeba vynucených vztahů
Kolik času promarnili lidé, kteří vždy požadovali více, ale nikdy nedali totéž? Kolikrát jste cítili potřebu udržovat vztahy jednoduše proto, že musíte?
Ale nyní – konečně – přichází poznání, že skutečné spojení, přátelství, není skutečné, pokud je vyžadováno neustálé dokazování. Pokud je to vyčerpávající, nestojí to za to. Pokud je skutečný, prostě existuje – bez námahy, bez pochybností, bez otázek.
Jediné, na čem záleží, je vaše vlastní cesta.
Když pomine potřeba potvrzení, zůstane jen podstata – to, co tu vždy bylo. Vlastní sen, vlastní touhy, vlastní volby. A najednou se všechno změní.
Už to není o tom, kdo řekl, že je něco správné. Už to není o tom, kdo souhlasí. Už to není o tom, jestli jsou všichni šťastní. Jde jen o tohle, Jste spokojeni se životem, který si vytváříte?