Většina z nás žije, jako by pro nás smrt neexistovala. Smrt je tabuizované téma. Ignorujeme to, neradi o tom mluvíme a proto to rádi slyšíme. Smrt je ale stejně jako narození neoddělitelnou součástí života, kterého se strašně bojíme. BJ Miller, který poskytuje paliativní péči, tedy péči, která celostně léčí pacienty s nevyléčitelnou nemocí a nabízí pomoc jejich blízkým, ví, co to znamená, když smrt zaklepe na vaše dveře, ale zároveň ví, jak se připravit pacientů pro svět. Udělejte si čas a zjistěte, co říká o tom, co si my lidé myslíme o smrti a co skutečně chceme na konci své životní cesty.
Pa začnimo na začetku. Za večino ljudi najhujša stvar ni biti mrtev, ampak umirati, trpeti. Kar je bistvena razlika. Ta pot pa je pot, ki jo moramo žal prehoditi skoraj vsi. A ni treba, da so to temni hodniki, kjer iz daljave prihajajo čudni zvoki, kjer se komaj kaj vidi, kjer so stene vlažne in kjer samo čakamo, da nekdo plane po nas. Ne, ker obstaja luč na koncu tunela. Soucit ali z drugimi besedami skupno trpljenje.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: Podívejte se, jak by statusy na Facebooku dopadly v reálu
Prav sočutje je tisto, kar si večina ljudi želi na koncu življenja. Tolažbo, spoštovanje in ljubezen. Kar niso pobožne želje. Odhajanje zato ni nujno nekaj groznega, treba pa je vedeti, da status in denar na koncu naše poti nista vredna počenega groša v primerjavi z družino in prijatelji. Zato se že sedaj odločite, kaj vam je v življenju zares pomembno, da na koncu ne ostanete sami.
Více informací:
ted.com
