Ke konci studia jsem i přes nekonečnou lásku k designu vážně přemýšlela, jestli vůbec chci být návrhářkou, protože způsob fungování módního průmyslu mi není vůbec blízký. Něco mě nutilo vytrvat, nacházet různé způsoby, jak věci dělat, a přimět lidi, aby si to všechno uvědomili. Chci vytvářet společensky odpovědné, místní a udržitelné oblečení. Nechci se vymezovat podle ročního období, účelu nebo cílové skupiny oblečení. Při tvorbě kolekcí vždy vycházím ze sebe a ze svého osobního života.
