Venku prší, ale my svižně kráčíme pod slunečníkem směrem k baru nebo k návštěvě, kde se zdržíme asi hodinu, ale mezitím přestává pršet. Když se podíváme z okna, máme radost ze zprávy a odcházíme spokojeni domů. A tam si uvědomíme, že jsme zapomněli deštník. Stokrát zažité, že?
