Vážení čtenáři, opět volám ze světa životních zkušeností, kde se odevzdáváme vlnám všedního dne, masky padají a vše se děje přímo - ze srdce. Jak často se vám stává, že se po dlouhém dni ve společnosti oblíbeného kamaráda cítíte prázdní, unavení nebo dokonce zklamaní? Přátelé jsou ti, kteří by nám měli být oporou, majákem a někdy i zrcadlem, ve kterém se snadno poznáme. Ale co se stane, když toto zrcadlo neodráží správný obraz?
