Každé období života má své charakteristiky a k tomu se hodí i psychické problémy, které nás provázejí v různých obdobích.
Někteří z nich mentální problémy jsou typičtější pro jednotlivá věková období popř vyjadřovat jako u jiných. V průběhu života se psychické tlaky mění a jsou ovlivněny řadou faktorů.
Batolata, děti: úzkost - strachy
Dětství je věnováno poznávání tohoto světa a naši nejmenší se v tomto světě učí orientovat již v raném věku. To je často všechno, jen ne snadné. Odloučení od rodičů, dětský strach a stydlivost mohou dětem způsobit velké utrpení. To vše může vést k tomu, že se začnou vyhýbat faktorům, které jim způsobují stres. Ať je to škola nebo psi.
Teenageři (11 až 17 let): úzkost – sociální úzkost
Mozek pokračuje ve vývoji až do 25 let, což znamená, že ani teenageři nejsou schopni plně ovládat své emoce a reakce. Včetně úzkosti. Někteří dospívající mohou také vykazovat známky sociální úzkosti, která je způsobuje, že se vyhýbají určitým sociálním situacím. V době dospívání máme jistotu, že veškerá pozornost je na nás a pomyslné tlaky a hormonální aktivita mohou ovlivnit i osobní útrapy.
Dospívání (18 až 25 let): úzkost, schizofrenie
Vyvíjející se mozek mladého člověka může být mnohem citlivější vůči životnímu stresu a psychickým problémům, které se mohou zhoršovat užíváním drog. Po ukončení studia mnozí hledají své první zaměstnání, které je ze začátku často stresující, protože ještě nejsme schopni udělat jasnou dělicí čáru a udělat si čas pro sebe. V tomto období se objevují některé závažnější psychické poruchy jako bipolární porucha popř schizofrenie.
Dospělí (mezi 25 a 40 lety): úzkost, deprese, poporodní deprese
Během těchto let může být deprese častější než úzkost. Úzkost je často spojena s přemýšlením o budoucnosti – „co kdyby“, zatímco deprese má na druhé straně kořeny v minulosti. Navíc mnoho stresorů jako rozvod, ztráta zaměstnání atd. může v tomto období zhoršit duševní zdraví. Novopečené maminky však čelí také riziku poporodní deprese, která se rozvine přibližně u každé sedmé maminky.
Dospělí (mezi 40 a 50): deprese, sebevražda
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají dospělí ve věku 40 až 59 let (zejména ženy) nejvyšší míru deprese. Tato věková skupina má také nejvyšší míru sebevražd. Traumatické události, jako jsou nehody a rozvody, mohou vyvolat pocity deprese a lidé v této věkové skupině se často obávají o své rodiče i o své děti.
Dospělí (nad 60 let): deprese, zneužívání návykových látek
Ve svých 60 letech se již mnoho lidí potýká se ztrátou partnera, se kterým strávili většinu svého života. Takové tragické události u lidí často spouštějí depresivní pocity, které vedou k psychickým problémům. V tomto období se začínají častěji objevovat známky některých chronických onemocnění, které mohou psychické zdraví jedince jen zhoršit. S přibývajícím věkem se mnozí také uchylují ke zneužívání alkoholu, ale jejich tělo ho již nesnáší tak dobře jako dříve.
Třetí věkové období, po 70. roce věku: deprese, demence
Lékaři mohou depresi u starších lidí postrádat, protože příznaky – ztráta chuti k jídlu, problémy se spánkem, nedostatek energie – mohou připomínat jiné fyzické problémy a nemoci. S přibývajícím věkem se lidé často více společensky izolují a také se v průběhu let setkáváme se stále více zdravotními problémy. Existuje také souvislost mezi depresí a demencí, protože u starších lidí s depresí je pravděpodobnější, že budou diagnostikováni demencí. Není jasné, zda je demence důsledkem deprese resp je deprese výsledkem diagnózy demence.
