Maruša Jenko a Jan Foraus ztělesňují inspirativní vizi budoucnosti designu. Svou vášeň rozšiřují o moderní technologii 3D tisku, materiály šetrné k životnímu prostředí a energeticky úsporná LED světla. V minimalistickém stylu s velkou dávkou estetiky, fantazie a celostního přístupu přinášejí výjimečné interiérové kreace nové doby.
Jak vznikl váš „kreativní pár“?
Maruša: Potkali jsme se ve třetím ročníku na Fakultě designu. Prakticky jsme spolu začali pracovat hned, ještě než jsme se stali párem v osobním životě, ale víte, jedno vede k druhému. Tak jsme se našli a perfektně si rozuměli, což vedlo k ambici pracovat společně. Naším prvním projektem mimo fakultu byla instalace v Design Tasting Room v rámci Design Month 2013, kde jsme také získali cenu za nejlepší interpretaci tématu Světlo na stole.
Tam také poprvé představili světelnou sadu PoM. Co je tohle za světla?
John: Ano, s restaurací jsme spolupracovali na Design Tasting Room. Rizi Bizi, což ovlivnilo barvu a tvar světel PoM, protože jsme se snažili trochu začlenit jejich celkový grafický obraz. Maruša nakreslila tvar a já jsem se pak už více staral o provedení. Celé stínidlo lampy bylo poté vyrobeno monoliticky pomocí 3D tiskárny ve studiu Pipistrel v Ajdově a od ledna máme vlastní 3D tiskárnu, která výrazně sníží výrobní náklady. Myšlenka je, že můžeme nabídnout cenově dostupné produkty.
Pravděpodobně si na celý proces ještě zvykáte – měli jste s ním nějaké větší problémy?
John: Závěr byl zpočátku trochu problematičtější, ale pomalu budeme moci nabídnout i zcela nové produkty. Problémy, které se objevily, byly způsobeny především naším počátečním nedostatkem znalostí o používání tohoto typu technologie, jako je software, mechanické dovednosti a různá omezení.
Takže v budoucnu plánujete všechny své produkty vytvářet pomocí 3D tiskárny?
John: Samozřejmě, ale účelem není jen výroba nových výtvorů, ale také prototypování. Chceme totiž přidat nějakou přidanou hodnotu a každá „chyba“ dělá produkty ještě unikátnějšími.
Maruša: Naše 3D tiskárna má navíc další tržní mezeru, protože tiskne produkty z PLA, tj. na bázi kukuřičného škrobu. Takže pokud se nám něco stane, můžeme výrobek bez výčitek svědomí vyhodit, jelikož se jedná o biologicky rozložitelný materiál. Tiskárna se hodí i v běžném životě, například když se něco ulomí na plastové stolní lampě nebo potřebujete nový závěs, jednoduše si to celé vytisknete.
John: Myšlenkou 3D tisku je vytěžit z něj maximum v situacích, kdy jiné výrobní procesy stojí více, jsou složitější nebo nemohou dosáhnout takového konečného výsledku.
Jak vznikl váš další počin – lampa Li – také představená na loňském Pop-up Home?
Maruša: Nejprve jsem vytvořil náčrt stolu, který měl zajímavý tvar nohy. Když jsme to s Janem zkoumali dál, uvědomili jsme si, že by to nebylo proveditelné, protože by stůl nemohl stát. Později Jan přišel s nápadem využít design nohy, otočit ji vzhůru nohama a přidat LED světla. Lithium je také šetrné k životnímu prostředí, protože se vyrábí kombinací dřevěného odpadu.
Jak vzniklo jméno Kumomi?
Maruša: Jednoho dne jsme jeli domů a v autě jsme poslouchali CD od kapely Nujabes, na kterém byla písnička s názvem Kumomi. To jméno se mi moc líbilo, protože znělo hezky, když se vyslovovalo, takže trochu japonsky. Později jsem si ověřil význam slova, které se vztahuje ke kontextu pozorování mraků. Ale co je nejdůležitější, něco mě k tomuto jménu přitahovalo. Protože to znělo dostatečně jednoduše, a přesto rozpoznatelně, nechali jsme si to.
Jak vypadá vaše spolupráce, máte konkrétní role?
Maruša: Mohl bych říct, že se opravdu navzájem doplňujeme. Spolupracujeme ve všech fázích tvorby.
John: I když jsme nutně spolu, možná si ani neuvědomujeme, jak se navzájem ovlivňujeme. Můžu říct, že jsem minimalista, zatímco Maruša věnuje velkou pozornost vzhledu a provedení designu. Například můžu vytvořit základ, který Maruša vizuálně obohatí.
Maruša: Nebo naopak, technickými vstupy a opravami Jan vylepší jednu z mých skic.
Odkud čerpáte inspiraci?
Maruša: To obvykle přichází velmi spontánně, hlavně vzájemnou výměnou nápadů. Inspiraci čerpám také z prostředí, například z různých tvarů a detailů, které vidím po městě.
John: Inspiruje mě Maruša! Jen žertuji. Jakési hledání něčeho nového, touha po tvůrčím procesu, výzvě, která z něj vyplývá, a čelení neznámému, což je pro kreativního člověka naprosto nezbytné. Jelikož jsem spíše technický typ, rád si stanovuji limity, kterých se pak snažím dosáhnout, nebo je i překročit.
A jaká je vaše vize do budoucna?
Maruša: Představuji si nás plně obsazené, velmi rozpoznatelné jako designérský pár, jak tady, tak v zahraničí. Začali jsme se světly, ale máme ambice vytvářet i další kusy nábytku.
