Lyžování je pro mnohé velkou finanční zátěží a náročnou prací, takže většina lyžařů chce strávit zimní dovolenou v některém z vyhlášených, velkých, zasněžených středisek zimních sportů. My ostatní jsme jiní, rádi jezdíme do neznámých míst, zážitky z míst a lidí jsou pro nás důležitější, ale pokud je zážitek okořeněný špetkou dobrodružství, tím lépe! Pokud vyrazíme na svahy dalších pár lyžařských středisek, budeme určitě hvězdami letošní zimy, možná ne kvůli najetým kilometrům, ale rozhodně díky příběhům, které si domů přivezeme.
Hermon, Izrael
Je pravda, že se nedoporučuje posílat turisty na Blízký východ, ale Svatá země je výjimkou. Navzdory napjaté politické situaci je Izrael zemí, která láká davy návštěvníků, a důvody návštěvy jsou náboženské, historické, sociologické a méně často i lyžování. Země, kterou si většina lidí představuje jako poušť, má ale i svou „chladnější stránku“. Na severu země, na Golanských výšinách, se v zimních měsících vyvíjejí příznivé podmínky pro lyžování.
Hora Hermon je jediným lyžařským střediskem v Izraeli, jehož sjezdovky se nacházejí v nadmořské výšce 1 600 až 2 140 metrů. Lyžařská sezóna je krátká, trvá pouze od ledna do března, a v zimních měsících se na sníh hrne kolem 300 000 návštěvníků, zatímco v letních měsících je středisko sportovně-rekreačním centrem, kde se na čerstvém horském vzduchu pohybuje kolem 40 000 aktivních rekreantů. Lyžaři mají k dispozici přibližně 28 kilometrů sjezdovek, jedenáct vleků, lyžařskou školu a půjčovnu lyžařského vybavení. Dvě sjezdovky byly Mezinárodní lyžařskou federací certifikovány jako vhodné pro velké soutěže a ostatní sjezdovky by významné lyžařské národy klasifikovaly jako dětská tréninková hřiště, ale důležitá je zábava, které nechybí, protože návštěvníci se mohou pobavit i na sněhové skluzavce nebo sáňkařské dráze.
www.skihemron.co.il
Tiffindell, Jihoafrická republika
Když na jižní polokouli nastane zima, ožije jedno z mála afrických lyžařských středisek, Tiffindell. Po důkladné rekonstrukci se znovu otevřelo v červnu loňského roku a zimní sezóna trvá až do září. Lyžařské středisko, které se nachází v nadmořské výšce 2 720 metrů, bylo otevřeno v roce 1993 a ze skromných začátků se rozrostlo v centrum s umělým zasněžováním, vleky, restaurací a obchodem s lyžařským vybavením. Sjezdovek zde není mnoho, celkem jen 1,3 kilometru, ale mezi své úspěchy počítají i organizaci jihoafrických národních lyžařských a snowboardových soutěží, což je pochopitelné, protože jsou jediným lyžařským střediskem v Jihoafrické republice. Protože lyžování v Jihoafrické republice je zdánlivě stejně exotické jako safari v Tyrolsku, malé lyžařské středisko s ubytováním pro zhruba 150 hostů se prezentuje jako místo pro rodinnou dovolenou, kde si rodina může hrát míč a stavět sněhuláka, jezdit na sněhové skluzavce a bar Ice Station v lyžařském středisku je nejvýše položenou „hospodou“ v Jihoafrické republice.
www.tiffindell.co.za
Pas de la Casa, Andorra
Jedna z nejmenších zemí Evropy a oblíbená nákupní destinace pro ty, kteří si myslí, že bezcelní nakupování je důvodem k utrácení, se pyšní také nejvýše položeným lyžařským střediskem v Pyrenejích. Pas de la Casa, neboli zkráceně Pas, se nachází v nadmořské výšce 2 000 metrů, jen pár set metrů od francouzských hranic, a nejvýše položená sedačková lanovka nás vyveze do nadmořské výšky 2 640 metrů. Od instalace prvních sedačkových lanovek v roce 1957 se lyžařská oblast Grandvalira otevřela, a to především propojením centra Pas de la Casa se sousedními centry Soldeu, El Tarter, Canillo a Encamp, a nabízí 210 kilometrů sjezdovek.
Život v Grandvaliře nekončí s přerušením provozu lyžařských vleků, protože lyžařská oblast je známá jako pyrenejská Ibiza a mnoho barů se zavírá až v pozdních ranních hodinách. Pro unavené noční sovy, které se druhý den nemohou postavit na lyže, jsou k dispozici jízdy na ledě, paintball a další mužské aktivity.
www.pasdelacasa-andorra.com
Dizin, Shemshak a Tochal, Írán
Plánování návštěvy blízkovýchodní země je trochu jako loterie, ale i přes neustálé hrozby útoku ze strany jednoho z nejhorších nepřátel Spojených států a člena „osy zla“ zůstává Írán mírumilovnou zemí, jejíž kulturní a přírodní bohatství předčí jen upřímná pohostinnost jejích obyvatel. Ačkoli země vyžaduje dodržování některých zákonů Islámské republiky (alkohol je zakázán, ženy musí nosit šátek na hlavě), Írán již léta přitahuje velké množství Slovinců, od sezónních turistů až po horolezce a lyžaře. Nejoblíbenější íránská lyžařská střediska se nacházejí v pohoří Albrus, jen asi dvě hodiny jízdy od Teheránu. Mezi nejoblíbenější patří Dizin (největší) a Šemšak, zatímco nejblíže hlavnímu městu je Tochal. Dizin je největší íránské lyžařské středisko, které se nachází v nadmořské výšce 2 650 metrů, s lanovkami stoupajícími až do výšky 3 600 metrů, což zajišťuje lyžařskému středisku vynikající sněhové podmínky, zatímco Shemshak se nachází v nadmořské výšce 2 250 metrů a ačkoli se nedá srovnávat s alpskými mega lyžařskými středisky, je považováno za nejkosmopolitnější íránské lyžařské středisko. To samozřejmě neznamená, že si v kavárnách v lyžařském středisku budeme moci objednat svařené víno, bombardino nebo podobný nápoj známý ze západních lyžařských středisek, ale žízeň uhasí i alternativa piva na bázi jablka. Musíte se také připravit na kulturní šok, který přísné předpisy Islámské republiky představují pro obyvatele Západu. Ve většině lyžařských středisek je mužům a ženám zakázáno lyžovat společně, některá lyžařská střediska mají speciální sjezdovky pro různá pohlaví nebo je jedna sjezdovka rozdělená, takže muži se mohou procházet po jedné části a ženy po druhé. Fronty na sedačkových lanovkách jsou také rozděleny, což není na škodu, protože fronty pro ženy jsou vždy mnohem kratší.
Brezovica, Kosovo
Jahorina, Popovova Šapka, Kopaonik jsou „mimo“, novou zimní Mekkou jugonostalgiků je Kosovo, respektive lyžařské centrum Brezovica. Lyžařské centrum se na svazích Šar Planiny začalo budovat v padesátých letech a během zimních olympijských her v Sarajevu v roce 1984 byla Brezovica vybrána jako alternativní sjezdovka, pro případ, že by se nemohly konat závody na Jahorině a Bjelašnici. Později bylo lyžařské středisko do značné míry zanedbáváno a teprve v posledních letech se postupně začíná rozvíjet. Hlavním lákadlem střediska je, že má garantovaný sníh od poloviny listopadu téměř do května a v průměru je zde 128 lyžařských dnů za sezónu.
Přestože je počet sjezdovek ve srovnání s většími evropskými centry stále nepatrný, současných devět sjezdovek o délce od 300 do 3 500 metrů zdaleka není konečným číslem. Díky investicím v posledních letech se centrum rozšiřuje, a to jak co se týče plochy, tak i stravovacích a ubytovacích služeb, a dokonce i pořádání některých významných soutěží v regionu. Brezovica se jistě brzy ocitne na programu slovinských agentur nabízejících lyžování s dostatkem zábavy.
www.brezovicaresort.com
Svahy Vysokého Atlasu, Maroko
Největší a nejvýše položené lyžařské středisko Afriky se nachází na svazích pohoří Vysoký Atlas v Maroku. Oukaimeden je vesnice, která jen s trochou fantazie připomíná alpskou vesnici s rozvinutou lyžařskou infrastrukturou. I když se v obci nachází pár hotelů, sněhová pokrývka není zaručena, proto je lepší zůstat v Marrákeši, asi 80 kilometrů vzdáleném, a na jednodenní lyžařský výlet se tam vydat. Úprava a značení sjezdovek se s Evropou nedá srovnávat, ale když je dostatek sněhu, je zábava se pomalou lanovkou vyvézt do nadmořské výšky 3 258 metrů a užít si nádherný výhled na pohoří Atlas.
Lyžařské středisko se pyšní lyžařskou školou, půjčovnou ne zrovna nejnovějšího lyžařského vybavení a restauracemi, takže den strávený na jedné z dvaceti sjezdovek, z nichž pět stojí za zmínku a zbytek by byl snáze sjízdný než lyžovaný, skutečně uspokojí ty, kteří se neobejdou alespoň bez trochy sněhu. Nejzábavnější částí lyžování v Maroku je ranní procházka Marrákešem v kraťasech a lyžařské výstroji.
www.visitmorocco.com
