Mnozí tvrdí, že pivo má v kuchyni příliš malý význam. Je to nejen dobrý nápoj na uhašení žízně, ale také výborný společník k jídlu. Ale proto potřebujeme větší rozmanitost piva.
A ten tu nechybí, i když se na první pohled zdá, že to první nebo to druhé pijeme všichni. PROTI Slovinsko existuje více než třicet minipivovarů a minipivovarů, za kterými se skrývají zajímavé příběhy a ještě zajímavější chutě. Některé jsou vedeny čeština nebo Bavorské znalosti, jiní jsou samouci a všude je dobrá míra inovací.
1. Lidský rybí pivovar
Human Fish Brewery má zajímavý příběh. Pokud byste to chtěli shrnout do jedné věty, dalo by se říci, že toto pivo je australský nápad s americkým stylem vaření, který vzniká na slovinské půdě. Za nápadem stojí Australan Matthew Charlesworth, který znalosti nasbírané v Americe zkouší pátým rokem ve Slovinsku, kde ho doplnili Jaša Zidar a Jan Ledinek. Příběh začal ve Slovenj Gradac a minulý rok se minipivovar přestěhoval do Vrhniky, kde Matthew, který přijal jméno Šepetalec kvasu, žije se svou rodinou. Nyní se zde vyrábí světlé pivo, k jehož výrobě se používá pouze savinjský chmel. Chuť tohoto piva je také odlišná. Irské kvasnicové estery mu dodávají lehce ovocnou chuť. Ve výrobě také rádi trochu experimentují, každých pár týdnů překvapí jinou řadou.
sl-si.facebook.com/HumanFishBrewery
Vize
Vizí Human Fish Brewery je pomoci změnit kulturu pití piva ve Slovinsku a zároveň se chtějí stát jedním z předních minipivovarů v Evropě. V současnosti jsou jediným pivovarem, který pořádá prohlídky a degustace, kde se hosté dozvědí vše o surovinách a pronikají do tajů vaření piva.
2. Kratochwill
V listopadu to bude dvacet let, co pivo Kratochwill pochází z bratrských rukou Mileta a Markota. Poté zakoupili technologii a do Velké Británie je odvezl mistr sládek z České republiky. Testovali, testovali a zapisovali a vymýšleli recepty a postup, který dodržují dodnes. I základní ingredience jsou stejné - chmel a slad jsou české a voda slovinská. Velkou roli stále hraje řemeslník z České republiky a o neustálý dohled během procesu se starají místní zaměstnanci.
Nabízejí světlé, tmavé, medové a šampaňské pivo. Světlá Plzeň má plnou žlutou barvu a příjemnou chuť, kde je vůně chmele poměrně intenzivní. Dark Porter je středně sladký nebo suchý, s chmelovým nádechem a výraznější chutí kávy nebo čokolády. Medové pivo je světlé, přídavek kaštanového medu mu dodává sladší chuť. Šampaňské pivo lze volit mezi světlým, medovým a tmavým.
Ocenění
Pivovar Kratochwill loni v Česku získal se svým tmavým šampaňským pivem třetí místo mezi pěti sty kandidáty. Nedávno také získali ocenění red dot za obal medového piva.
"Pivovar Kratochwill nedávno získal ocenění red dot za svůj sofistikovaný design balení medového piva."
3. Lukoviška Rokovnjač
Lukovica má bohatou pivovarnickou historii, pivo se zde vařilo již v roce 1830. V roce 2005 se podnik rozhodl oživit Vinko Pirnat ‒ Cene, který je alfou a omegou Pivovarny Lukovica, jediného zaměstnance a stojícího za Rokovnjačem. Tak se jmenuje nefiltrované a nepasterizované pivo z Lukovica. Podle starých česko-německých receptur s nádechem inovace Cenet se vyrábí světlý i tmavý ležák a příležitostně i něco trochu experimentálnějšího, jako je uzené nebo medové pivo. Světlý ležák má svěží chuť chmele - Savinja Golding, tmavý ležák má výraznou chuť bílé kávy. Podle Cene starší lidé říkají, že jim připomíná pivo, které vařily jejich babičky.
sl-si.facebook.com/pivorokovnjac
Zajímavý fakt
Pivovar Lukovica uvaří 1500 až 2000 litrů piva měsíčně. Používají pouze ječný slad, chmel ze Savinjské doliny a pivovarské kvasnice. Klíčovou složkou je prý voda, která vytéká zpod Limbarské gory.
4. Adam Ravbar
„V Kraňsku není lepší pivo, než vaří Adam Ravbar! Chcete-li si tuto fámu ověřit, přijďte za Rodicou. Jakmile to vyzkoušíte, budete na to celý den zpívat chválu.“ Tak vítají hosta na Rodici, kde sídlí Pivovar Adam Ravbar, pojmenovaný podle panského sídla z nedalekého hradu Krumperk. Vaří světlé a tmavé pivo, druhé na bázi karamelového sladu. Hlavní složka, pivní slad, se získává z České republiky, chmel je slovinský. Vzhledem k plnosti chuti je cítit, že jejich receptura je typická pro česká piva. Na Rodici lze najednou uvařit 22 500 litrů piva, jinak přiteče kolem 90 000 litrů ročně. To si můžeme vyzkoušet i vedle pivovaru, kde se pivnice nachází.
První malý pivovar
Adam Ravbar je považován za první malý pivovar u nás. Pivo se zde vaří od roku 1991 podle původní české receptury zvládnuté mistrem sládkem z Prahy.
5. Pelikon
Pivovarna Pelicon sice do tohoto výběru podle určitých kritérií nepatří, protože jejich pivo momentálně nemůžeme vyzkoušet, ale je to ojedinělý nápad i v evropském měřítku. Příběh zní asi takto: Pivovarna Pelicon je mladý tým gurmánů, bloggerů, spisovatelů, milovníků vína a piva z Ajdovščiny s vizí založení řemeslného pivovaru, který se rozhodl podnikatelský nápad realizovat s pomocí platformy Kickstarter.
Jde o první slovinský a evropský pivovar, který nastartoval výše uvedeným způsobem. Jejich vize zahrnuje ty nejlepší ingredience, budou usilovat o udržitelné metody. V současné době místo neustále rekonstruují a sem tam pořádají nějakou tu Beermanii, degustační večery Pivovarny Pelicon. Do prostor nového pivovaru brzy dorazí veškeré potřebné vybavení a během této doby se vaří receptury a testují suroviny.
Harmonické světlé pivo
Pokud to ještě nemůžeme vyzkoušet, jsme zvědaví, jaká budou piva Pelicon. „Budeme vařit piva ale, toso a svrchně kvašené. V současné době v laboratoři testujeme harmonické světlé pivo se slovinským chmelem a ovocnými tóny a jsme velmi spokojeni,“ říká Anita Lozar ze společnosti Pelicon.
6. Hospoda Flora
je prosinec Hospoda Flora, která se nachází hned u italských hranic, oslavila své sedmé narozeniny. Jak se říká, myšlenka vlastnit pivovar zpočátku vzbuzovala více otázek než odpovědí, protože myšlenka vlastnit pivo byla doprovázena myšlenkou vlastnit celé zařízení na vaření piva. Zde se tedy můžeme bavit o kompletním konceptu slovinského piva. Současně s výrobou zařízení začali rozvíjet i myšlenku domácí restaurace s nádechem typické hospody. Dnes na Floře můžeme vyzkoušet světlé, tmavé a také medové pivo. Při zvláštních příležitostech vaří i svrchně vařené pivo a červené pivo. Pivo z Pivnica Flora má plnou a bohatou chuť díky správné rovnováze mezi sladkou a hořkou. Doušek zanechá v ústech mírně sladší tón s důrazem na karamel a ovoce, zatímco hořkost doznívá v krku jen krátce.
Znalost
Znalosti o vaření piva se v Pivnici Flora získávaly návštěvami slavných veletrhů, literatury a konzultací s dobrými sládky. Pak začala, jak se říká, trnitá cesta výroby zařízení a po mnoha pokusech, omylech a opravách dostalo konečnou podobu.
"Nápad vzbuzoval zpočátku více otázek než odpovědí, protože myšlenky na vlastní pivo Pivnice Flora doprovázely myšlenky na výrobu vlastního varného zařízení."
Galerie slovinských piv:
