Rané dětství je klíčem k dobrému duševnímu zdraví v dospělosti.
Rané dětství pokládá základ pro naše pocity a reakce v pozdějším životě. Duševní zdraví není něco, co se stává důležitým až v dospělosti, protože se buduje od nejranějších okamžiků života. Od toho, jak zvládáme stres, až po to, jak čelíme výzvám. Vše je hluboce spjato s prostředím, ve kterém jsme vyrůstali.
Jak nás formuje rané dětství?
Rané dětství je citlivé období, kdy vývoj mozku vrcholí, což znamená, že toto je období příležitostí i zranitelnosti. Jak reagovali vaši pečovatelé, když jste byla naštvaná? Dostalo se vám útěchy a podpory, nebo existovala omezení ve vyjadřování emocí? Jak tyto zkušenosti ovlivnily vaše chápání duševního a emocionálního zdraví? Atd. To vše jsou důležité otázky a odpovědi na ně lze nalézt již v raném dětství.
Výzkum potvrzuje souvislost mezi ranými zkušenostmi a dlouhodobým blahobytem. Nedávná studie zjistila, že negativní zážitky z dětství, jako je zanedbávání nebo trauma, významně zvyšují pravděpodobnost rozvoje problémů duševního zdraví, jako je deprese a úzkost v dospělosti (Tzouvara et al., 2023). Nejde ale jen o to vyhnout se negativním zkušenostem. Pozitivní interakce – jako je čtení s rodičem, uklidňování v tísni a bezpečné zkoumání – pomáhají mozku vytvořit odolnější osobnost.
A nejen rané dětství, formování našeho chápání světa začíná již v děloze. Studie prokázaly, že vysoká hladina stresu během těhotenství může ovlivnit emoční vývoj dítěte, zvýšit náchylnost k úzkosti a emoční dysregulaci později v životě (Jagtap et al., 2023).
Takže už je vše rozhodnuto?
Daleko od toho! Rané dětství má významný dopad na nás a naši osobnost, pocity, ale cesta k duševní pohodě nekončí v dětství. Je to integrovaný proces po celý život. Osobní rozvoj zahrnuje neustálou práci na návycích, které zlepšují emocionální a duševní pohodu. Dobrým příkladem jsou praktiky všímavosti – každodenní meditace nebo praktikování vděčnosti. Ty mohou postupně přeprogramovat mozek na lepší emoční rovnováhu, což zlepšuje celkové duševní zdraví.
