Lidé si často stěžují na příliš vysoké nebo příliš nízké teploty, ale často zapomínáme, že matka příroda je schopna nás potrestat ještě více.
Doporučujeme nedávat příliš najevo svou nespokojenost s počasím. V následujícím se seznámíte nejneobvyklejších meteorologických jevů v historii Země.
Ledové zemětřesení
Na začátku roku 2014 se Severní Amerika musela potýkat s velkým nachlazením. Některé obyvatele kanadské provincie Ontario rušily podivné zvuky vycházející z jezera, které připomínaly výbuchy. Byly způsobeny náhlým zamrznutím vody.
Vodní trombus
Tento jev počasí je také známý jako vodní tornádo. Je to způsobeno vývojem dešťových mraků. Obvykle je slabší než pozemní tornádo a skládá se z kapiček kondenzace. Není neobvyklé, že se najednou objeví několik vodních trombů.
Sopečný blesk
Blesk v sopečném oblaku? Zní to děsivě. Takový jev je způsoben kombinací malých kamínků, popela a ledu, které při kontaktu vytvářejí statickou elektřinu. To je klíčové při vzniku vulkanických blesků.
Extrémně rychlá změna teploty
Zvláštní počasí se stalo v roce 1943 ve městě Spearfish, které se nachází v Jižní Dakotě. Ráno v 7:30 teploměry ukazovaly -20 °C, o dvě minuty později už bylo 7 °C. V 9:00 byla teplota 12 °C a o 27 minut později opět -20 °C. Stalo se tak vlivem fenianského větru.
Válcové mraky
Mraky nabývají nejrůznějších tvarů, ale nejsme zvyklí, že připomínají válce. Mraky tohoto typu, které Američané nazývali „ranní sláva“, mohou dosahovat až 1000 km délky, 2 km výšky a pohybovat se rychlostí až 60 km/h. Obvykle se nacházejí pouze 100-200 m nad zemí.
Obrovské kroupy
S kroupami se často potýkáme i ve Slovinsku. V Jižní Dakotě v roce 2010 překvapily obyvatele kroupy o průměru 20 cm. Kroupy jsou obdobou „megakryometeorů“, jinak velkých kusů ledu, jejichž vznik není definitivně vysvětlen.
Kulový blesk
Kulový blesk je prozatím klasifikován jako nevysvětlitelný jev počasí. Je třeba také zdůraznit, že věda ji dosud podrobně neprozkoumala. Obvykle je vidět na obloze během bouřky po úderu blesku do země.
