Německé automobily byly kdysi považovány za nedotknutelné. Mercedes-Benz s hvězdou na kapotě byl synonymem prestiže, preciznosti a inženýrské dokonalosti. Dnes, kdy se však automobilový průmysl potýká s globální konkurencí, vysokými náklady a chybnými strategickými rozhodnutími, se zdá, že němečtí automobiloví titáni sklouzávají po cestě, kterou kdysi kráčela Nokia – z krále trhu se stala pouhou poznámkou pod čarou v dějinách. Automobilové značky z Německa volně pádí. Může je něco zachránit?
Představte si, že sedíte na trůnu automobilové říše, sebejistí, že jste nedotknutelní, zatímco pod vámi se už hromadí přílivová vlna. Německý automobilový průmysl, tento klenot evropského průmyslu, je právě v tomto bodě – a historie jí dýchá na záda varováním, která už nemůže ignorovat. Německé automobilky jdou cestou Nokie. V době, kdy se trendy otáčejí rychleji než turbíny nejnovějšího Porsche, je podceňování konkurence jako jízda se zavázanýma očima po německé dálnici bez omezení rychlosti. Pojďme se tedy podívat na to, jak už byly německé automobilové legendy spáleny – a proč by Mercedes-Benz mohl být dalším, kdo zaplatí cenu nevědomosti.
Když se arogance setká s realitou
Vzpomeňme si na rok 2015, kdy Matthias Müller, tehdejší šéf Volkswagenu, se na Teslu s úsměvem díval svrchu a prohlásil: „Tesla prodá ročně asi 80 000 aut a ztrácí půl miliardy dolarů, zatímco my prodáme 11 milionů vozidel a vyděláme 13 miliard.“ Ach, jak hořce tohle prohlášení dnes zní! Volkswagen se nejenže v tom roce zatoulal do bažiny skandálu Dieselgate, kde podváděním v emisních testech přišel o miliardy eur a svou reputaci, ale Tesla se mezitím stala vůdčí hvězdou elektrické revoluce. Dnes je tržní hodnota Tesly vyšší než u všech německých automobilových gigantů dohromady a Volkswagen se stále snaží dohnat.
Nejde ale o ojedinělý případ německé slepoty. Vzpomeňme si na Boba Lutze, bývalého viceprezidenta General Motors, který v roce 2017 označil Teslu za „kult fanatiků bez finanční budoucnosti“ a oznámil její bankrot. O několik let později Lutz pokorně přiznal, že se mýlil, ale škoda byla napáchána – Tesla od té doby předběhla všechny tradiční výrobce a nastolila nová pravidla hry. Němci, kteří před deseti lety tvrdili, že elektromobily „nikdy nebudou mainstreamem“, nyní sledují, jak je Tesla, BYD a další čínští hráči předbíhají zleva zprava.
Dějiny učí, ale kdo jim naslouchá?
Historie automobilu je jako komedie omylů, kde arogance vždy hraje hlavní roli. V 70. letech 20. století američtí giganti – automobilky – GM, Ford a Chrysler – označovali japonské vozy za „levný šmejd“. Lee Iacocca, legendární šéf Chrysleru, se v té době díval na Toyotu a Hondu svrchu, přesvědčen, že „nemohou konkurovat americké síle“. Výsledek? Japonci ovládli světový trh spolehlivostí a efektivitou a Detroit musel požádat o vládní finanční pomoc, aby přežil. Podobně v 50. letech Henry Ford II. podceňoval evropské vozy a myslel si, že Američané chtějí jen obrovské motory V8. Pak přišel Volkswagen Beetle, který se stal ikonou generace, a Ford oněměl.
A teď? Německý automobilový průmysl v čele s Mercedes-Benz se nachází na křižovatce. Čínští výrobci jako BYD nejenže vyrábějí levnější elektromobily, ale také jsou technologicky napřed před evropskými giganty. Zatímco Němci stále sní o svém zlatém věku s naftou a benzínem, svět už jezdí na elektřinu. Pokud se rychle neprobudí, riskují, že se stanou Nokií automobilu – kdysi králi, dnes už jen nostalgií.
Mercedes-Benz: Úklid, nebo pohřeb?
Mercedes-Benz, značka synonymum luxusu a německé preciznosti, nyní oznamuje „úklid“ – reorganizaci, která ji má údajně vrátit na cesty bývalé slávy. Otázkou však zůstává: je to skutečně příležitost k oživení, nebo jen zoufalý pokus o opravu již tak děravé lodi? Společnost čelí zmenšujícím se maržím, rostoucí konkurenci a interním výzvám, které již nelze smetnout z rukou.
Mercedes-Benz: Půl milionu na rozloučenou
Mercedes-Benz, kdysi nesporný král luxusních sedanů, zavádí jeden z největších programů dobrovolného propouštění v automobilovém průmyslu. Uvádí se v něm zpráva německých novin. Handelsblatt Společnost již opustilo přibližně 4 000 zaměstnanců, každý s šestimístným odstupným. Dlouholetý vedoucí týmu, který pro značku pracoval 55 let, může na rozloučenou dostat až půl milionu eur. Turbo bonusy pro rychlé odjezdy? Zní to jako zoufalý pokus zbavit se „přebytečných kil“, zatímco se loď potápí.
Program je součástí plánu na snižování nákladů, který vede generální ředitel Ola Källenius. Cílem? Ušetřit do roku 2027 pět miliard eur, z čehož jedna miliarda pochází ze snížení nákladů na pracovní sílu. Odstupné bylo nabídnuto až 40 000 zaměstnancům nevýrobní sféry – od administrativních pracovníků až po inženýry a IT specialisty. V Německu jsou tito pracovníci chráněni před propuštěním až do roku 2034, takže Mercedes mává penězi, aby je přesvědčil k „dobrovolnému“ odchodu. Nejde ale jen o úklid kanceláří. Společnost investuje také do rekvalifikace zaměstnanců pro… pracovní místa budoucnostiIronické, že? Vyhodí vás, ale slíbí vám, že vás naučí něco nového – pokud vůbec zůstanete.
Stěhování do Maďarska: Je levnější a lepší?
Zatímco továrny v Německu, jako například ta v Sindelfingenu, snižují produkci – z 330 000 vozidel v roce 2018 na pouhých 205 000 loni – Mercedes rozšiřuje svůj závod v maďarském Kecskemetu, kde jsou náklady o 70 procent nižší. Nejde jen o obchodní rozhodnutí, ale o přiznání, že německý drahý model už nefunguje. Luxusní modely třídy S a EQS, které kdysi definovaly značku, nyní pocházejí z továren, kde je pracovní síla levnější, ale stále dostatečně kvalifikovaná. Je to známka flexibility, nebo tichého ústupu z vlasti?
Průmysl ve volném pádu
Mercedes-Benz není ojedinělý případ. Německý automobilový průmysl ztratil v posledních dvou letech více než 55 000 pracovních míst. Bosch plánuje do roku 2030 zrušit 22 000 pracovních míst, Volkswagen v Německu zruší 35 000 a ZF 14 000. Už se nejedná jen o vlnu propouštění – je to tsunami. Hlavní důvody? Tvrdá konkurence v Číně, nejdůležitějším trhu, kde německé značky prohrávají bitvu s domácími výrobci, jako je BYD. K tomu se připočtou cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem a mylná strategie přechodu na elektromobily. Mercedes se již vzdal snu o plně elektrické flotile a nyní investuje do modernizace svých spalovacích motorů a zároveň připravuje novou generaci elektrických modelů. Zní to jako honit se za vlastním ocasem.
Firemní kultura: Nepříznivý výběr jako tichý zabiják – Automobilové značky – To se nedá změnit
Hlavním problémem německého automobilového průmyslu nejsou jen vnější faktory, ale firemní kultura, která se v posledních letech stala obětí negativního výběru. Manažerské pozice jsou často obsazovány na základě loajality spíše než schopností, což vede k nedostatku inovací a přizpůsobivosti. Pamatujme si NokiaFinský gigant vládl trhu s mobilními telefony, dokud neusnul na vavřínech. Nepodařilo se mu přizpůsobit se chytrým telefonům, protože jeho firemní kultura – rigidní, introvertní a přesvědčená o vlastní neomylnosti – znemožňovala změnu. Mercedes-Benz, Volkswagen a další němečtí giganti jsou chyceni v podobné pasti. Německá preciznost, která kdysi udivovala svět, je nyní poutem. „Nemůžete změnit firemní kulturu, pokud je zakořeněna v její DNA.“ bývalý manažer Nokie jednou řekl: „Nepříznivý výběr vytvořil manažerské týmy, které jsou příliš pomalé na to, aby se vyrovnaly s rychle se měnícím trhem, kde Číňané nabízejí levnější, technologicky vyspělejší elektromobily a Tesla nadále udává standard.“
Co přináší budoucnost?
Německý automobilový průmysl se nachází na křižovatce. Mercedes-Benz se snaží najít rovnováhu mezi úspornými opatřeními a inovacemi, ale otázkou je, zda už není příliš pozdě. Přesun výroby do levnějších lokalit a propouštění mohou být nezbytnými opatřeními, ale neřeší základní problém: nedostatek vize a rigidní kulturu, dále zatíženou negativním výběrem. Zatímco Čína a Tesla závodí do budoucnosti, němečtí giganti si stále hrají se starými recepty. Pokud se nepoučí z Nokie – přizpůsob se, nebo zahyneš – mohou být za deset let bledým stínem své bývalé slávy.
