"Všichni jsme trochu neobvyklí. Život je také trochu neobvyklý. A když najdeme někoho tak neobvyklého, jako jsme my, spojíme se s ním ve společném pocitu neobyčejnosti, kterému říkáme láska. Opravdová láska." - Robert Fulghum.
Řeším své vlastní problémy. Vaše útrapy. A plavu skrz hurikány života. Vždycky jsem byl bojovník, takže vím, jak se o sebe postarat. Vím, co musím udělat, abych se dostal z temnoty a našel štěstí. Vím, co musím udělat, abych v sobě našel klid a vím, že to není snadné. Vím, jak je taková cesta náročná. Ale to mi nevadí. Vždy najdu cestu ze tmy. A vím, že to bude stejné i teď. Nepotřebuji, aby mě někdo zachránil.
Zvládnu to sám. Dokud budu dýchat, budu stále znovu a znovu padat a zvedat se, protože jedině tak se mohu učit a růst. Bez ohledu na to, jak těžký je život, budu čelit bouři a budu s ní zacházet, jako by to byla jen studená sprcha.
Vím, že uspěji, když budu dál bojovat za to, za čím si stojím. Budu se i nadále neúnavně věnovat věcem, které mě hřejí u srdce a duše. Udělám cokoliv, abych dosáhl života, o kterém jsem vždy snil.
Jediné, na co se vás chci zeptat, je: „Budeš po mém boku? Budeš můj nejlepší přítel, moje spřízněná duše a všechna má tajemství? A především, přijmeš mě takového, jaký jsem?"
Potřebuji, abys byl bezpečný úkryt, kam se mohu vrátit po náročném dni. Potřebuji, abys byl někoho, komu věřím se všemi svými tajemstvími. Někdo, kdo jsem hledal celé ty roky. Potřebuji tě u sebe objímáš a utěšuješ když jsem na dně. Potřebuji, abys tu byl pro mě a pro mě miloval se stejnou intenzitou jako budu milovat tebe.
Potřebuji, abys byl mou hvězdou, mým spojencem a mou nejdivočejší motivací. Budeš se mnou, až se ocitnu ve tmě? Utečeš? Potřebuji vědět, jestli ti můžu úplně věřit.
To je vše, co od vás žádám. Byl bys pro mě tím výjimečným?
