Umělá inteligence slibuje rychlé odpovědi, ale zároveň vyčerpává webové stránky z návštěvnosti a příjmů. Přečtěte si, jak vydavatelé bojují o přežití a zda existuje naděje pro otevřený web.
Představte si, že jste na hřbitově, kde je náhrobní kámen s nápisem „Celosvětová síť, 1989–2025„Zní to jako přehánění? Možná ne. Kdy The Economist červenec 2025 publikoval článek s názvem „Umělá inteligence zabíjí web. Může ho něco zachránit?“, což vyvolalo vlnu debaty o tom, zda umělá inteligence skutečně zabíjí internet, jak ho známe. Místo proklikávání stránek se nyní ptáme chatbotů, jako je ChatGPT, a dostáváme odpovědi, aniž bychom museli navštěvovat původní zdroje. To je pro nás pohodlné, ale pro tvůrce obsahu katastrofa. S trochou ironie: přežije web, nebo se stane muzejním exponátem plným reklam a botů?
Jak umělá inteligence mění vyhledávání a prohlížení
Umělá inteligence způsobila revoluci ve způsobu, jakým vyhledáváme informace. Místo klasických vyhledávačů, jako je Google, nyní používáme souhrny od umělé inteligence, které nám nabízejí rychlé odpovědi v horní části stránky. Podle dat Uživatelé Pew Research Center k červenci 2025kteří vidí souhrn umělé inteligence, klikli na odkazy pouze v 8 procent případů, ve srovnání s 15 procenty bez shrnutí. Navíc ve 26 procentech případů uživatelé po zhlédnutí shrnutí jednoduše přestali prohlížet web – o 10 procent více než bez něj.
V květnu 2025 Google představil režim AI Mode, který vytváří mini články z více zdrojů, aniž by uživatel musel navštěvovat webové stránky. Je to pohodlné, ale ironické: vyhledávač, který vybudoval impérium na generování návštěvnosti, nyní tuto návštěvnost krade. Forbes odhaduje, že shrnutí s využitím AI mohou způsobit pokles organické návštěvnosti o 15 až 64 procent v závislosti na odvětví. Vydavatelé jako Financial Times hlásí pokles návštěvnosti z vyhledávání o 25 až 30 procent, zatímco DMG Media zaznamenává až 89procentní pokles kliknutí kvůli shrnutím s využitím AI.
Na platformách sociálních médií, jako je X, si uživatelé naříkají nad tím, že se internet stal „sítí botů, kteří si povídají s boty“. Jeden tweet říká: „Umělá inteligence ničí internet. Instagram je plný odpadků generovaných umělou inteligencí a polovina lidí na Twitteru jsou boti.“ Další dodává: „Vyhledávače a sociální sítě ovládly internet a zabily ho.“ To není jen stěžování si – je to skutečná krize originality.
Ekonomická rána: od reklam ke kolapsu
Webová ekonomika je založena na návštěvnosti: více kliknutí znamená více reklam a příjmů. Umělá inteligence tuto rovnováhu narušuje. Jak v červenci 2025 informoval NPR, weby jako CNN ztratily asi 30 procent své návštěvnosti, zatímco Business Insider a HuffPost zaznamenaly pokles návštěvnosti až o 40 procent. Matthew Prince, generální ředitel společnosti Cloudflare, popsal paniku mezi mediálními manažery v deníku The Economist: „Myslel jsem si, že je to Severní Korea, a oni řekli: ‚Ne, je to umělá inteligence.‘“
Nejvíce jsou zasaženi blogeři a menší vydavatelé. Cestovní blog Dangerous Business hlásí pokles návštěvnosti kvůli změnám Googlu a umělé inteligenci, což ohrožuje jejich přežití. Ironií je, že umělá inteligence se z těchto stránek učí, ale zároveň je vyčerpává. Jak říká Klaudia Jaźwińska z Kolumbijské univerzity: „Je to faustovská dohoda pro vydavatele.“
Rizika: Halucinace, zkreslení a mrtvý internet
Umělá inteligence není dokonalá. Apple a Google musely opravit chyby, jako například falešnou zprávu o tom, že Rafael Nadal prohlásil, že je gay, nebo případy, kdy chatboti s umělou inteligencí nabádali k sebevraždě. BBC varuje před „bublinami“ a opakováním očekávaných informací, což může vést k menší rozmanitosti.
Na X se šíří „teorie mrtvého internetu“: „ChatGPT a agenti umělé inteligence zničili originalitu. Všechny interakce jsou plné vygenerovaného odpadu.“ Lidé se vracejí k reálným interakcím, zatímco web se zaplňuje automatizovaným obsahem.
Existuje řešení? Adaptace, soudní spory a nové modely
Vydavatelé se nevzdávají. Někteří, jako například The New York Times, žalují společnosti zabývající se umělou inteligencí za porušení autorských práv, zatímco jiné uzavírají licenční smlouvy – například News Corp. a Axel Springer se společností Meta. The Guardian a Financial Times vyvíjejí vlastní nástroje umělé inteligence, které využívají pouze jejich obsah.
Cloudflare navrhuje „platbu za indexování“, kdy boti s umělou inteligencí platí za přístup k obsahu. BBC blokuje roboty s umělou inteligencí, ale ne vždy je to úspěšné. Mnoho z nich se zaměřuje na předplatné, podcasty a zprávy, aby si vybudovali přímé vztahy se čtenáři. Jak říká Helen Havlak z The Verge: „Zdvojnásobujeme počet předplatných a děláme web spíše sociální sítí.“
Google tvrdí, že umělá inteligence posílá „kvalitnější provoz“ a že web roste – obsah se za poslední dva roky zvýšil o 45 procent. Kritici však pochybují: bude to stačit k vyřešení problému otevřeného webu?
Závěr: Je internet mrtvý?
Umělá inteligence je jako dvousečná zbraň: usnadňuje život, ale zároveň ničí základy webu. Vydavatelé se brání inovacemi, soudními spory a... nové modely, Budoucnost je ale nejistá. Možná se vrátíme ke skutečným knihám, nebo se web může stát „strojovou sítí“ plnou robotů. V každém případě je čas se zamyslet: chceme rychlé odpovědi, nebo bohatý a rozmanitý internet?
