Guerrilla Theatre... kde se ten nápad vzal? Nápad přišel z Kanady díky Mojce Dimec Bogdanovski. V originále se tento druh improvizační formy nazývá Gorilí divadlo. Upravili jsme ho na slovinské poměry a nazvali ho Guerrilla Theatre. Během několika let provozu...
Guerrilla Theatre... odkud se vzal ten nápad?
Nápad vzešel z Kanady díky Mojce Dimec Bogdanovski. V originále se tento druh improvizační formy jmenoval Gorilla Theater. My jsme ho adaptovali na slovinské podmínky a nazvali ho Guerilla Theater. Za pár let našeho působení jsme zde vyvinuli několik nových improvizačních forem. Naši diváci tak mohli sledovat improvizované sitcomy, mohli se zapojit do filmových karaoke – muviokas nebo fandit svému oblíbenému režisérovi při tvorbě krátkých divadelních scén pro prestižní odznak Guerilla. Letos jsme se, stejně jako většina našich televizních společností, pustili do telenovel. Formát zahrnuje vše od španělských, přes americké, až po rakousko-německé telenovely, a to vše v jednom pořadu. Ty se budou vysílat po dobu delší než jednu sezónu.
Formát Guerrilla Theatre se liší od zavedených improvizačních forem u nás. Jak se tento rozdíl projevuje?
U nás je nejzavedenější Impro League a všechny její variace, kde jsou scény či disciplíny kratší. Hrají se bez scénografie, kostýmního návrhu a většinou bez hudby. V Guerille ale vždy používáme vše výše uvedené. Scény jsou delší a doplněné hudbou.
Pokud máte vše výše uvedené, co zbývá improvizovat?
Scénografii je nutné připravit velmi rychle, účastníci na její přípravu mají méně než minutu. Herci musí pro své postavy najít přesvědčivé kostýmy za méně než deset sekund. Hudba je také improvizovaná a vhodná pro scénu a žánr, živě ji hraje hudebník. Průběh příběhu je vždy ponechán na hercích a nikdy se neopakuje. Velkou roli při tvorbě hry hraje i publikum, které svými návrhy ovlivňuje výsledek hry, ať už prostřednictvím prostorů, problémů nebo řešení, která nabízí účinkujícím a která musí ve svém příběhu zohlednit.
Hrajete také ve hře Štefka a Poldka. Liší se od sebe styly herectví?
Divadelní hra Štefko a Poldek je založena na scénáři, nikoli na improvizaci. Napsal ji Jure Karas. V divadelní hře máte dostatek času na rozvoj své postavy, kterou pak můžete využít v různých situacích při improvizaci. Při natáčení pořadu Štafeta mladosti jsem měl možnost rozvíjet mnoho různých postav. Když si tyto postavy zvnitřníte, můžete je snadno přenést do improvizace. K improvizaci se často uchylujeme i v klasických hrách. Zvlášť když se zapojí publikum. To je patrné ve hře Štefko a Poldek jedou na moře. Zde se zkušenost s improvizací hodí. Při improvizaci se musíte v dané situaci v okamžiku zorientovat, bez ohledu na to, jaká je a jak je složitá.
Jste považován/a za jednu z nejlepších improvizátorek v Lublani. Přijde vám divné, že tak málo žen si zaslouží tento lichotivý titul?
V improvizaci je ve srovnání s muži velmi málo žen. Na jevišti je rozhodně patrná dominance „mužské“ improvizace, protože jich je více, jsou větší, širší a mají hlubší hlasy. Diváci raději vidí muže v různých rolích, zatímco ženy, zvláště pokud vypadají dobře, raději vidí ženy na jevišti jen v nějakých stereotypních rolích. Často i samotné improvizátorky hrají tuto kartu. Někdy se dá udělat velmi vtipná postava, ale musíte se trochu zkreslit, hrát starou ženu, opilou sousedku, ne divu. Často také panuje stereotyp publika, které raději sleduje muže. Což je špatně - my holky jsme cool!
Kdy se improvizace stává špičkou?
Dobrá improvizace je založena na soudržnosti týmu, který vytváří představení. Nejlepší momenty nastávají, když se všichni členové navzájem znají a mají poměrně dost zkušeností s jevištními výkony. Hodně pomáhá i to, když spolu trávíte volný čas. Když máte společné zážitky, víte, jak váš partner zareaguje, když se na jevišti oba navzájem odevzdáte... Nejtěžší je hrát s někým, kdo je pro vás cizí a komu nevěříte. Dobrá improvizace je založena na důvěře.
Telenovela 31. května ve 20 hodin, KUD F. Prešeren, Lublaň
Štefka a Poldka 2, 5. května ve 20 hodin, KUD F.Prešeren, Lublaň