Přemýšleli jste někdy nad tím, proč máme přestupný rok nebo proč má únor pouze 28 dní (s výjimkou případů, kdy tomu tak není)? Pro odpověď se musíme vrátit o dva tisíce let zpět, do římských dob, kdy Římské říši vládl Julius Caesar. A zkrátka za to může věda a ego. Pravděpodobně vás ale také zajímá pozadí příběhu o přestupném roce nebo proč má únor 28 dní? Přišli jste na správnou adresu.
Podívejme se, co znamená přestupný rok nebo proč má únor 28 dní? Přestupný rok je tu s námi již od juliánského kalendáře, pojmenovaného po jeho tvůrci, Julius Caesar. Ale ne úplně od začátku. Kalendář byl zpočátku založen na předpokladu, že Země potřebuje Slunce, aby kolem ní cestovalo přesně 365 dní. Na základě tohoto čísla také rozdělili dny mezi měsíce. leden má 31 dní, 29. února, 31. března, 30. dubna, 31. května, 30. června, 31. července, 30. srpna a poté až do prosince.
Jak však astronomové rádi dělali, když neměli zařízení, jaké mají dnes, brzy zjistili, že něco není v pořádku, a upravili dobu rotace Země kolem Slunce na 365 dní a 6 hodin. A nepotřebujeme k tomu "test DNA" resp znalost vyšší matematiky zjistit, kdo počal v přestupném roce. Za čtyři roky těchto 6 hodin znamená jeden den. A kalendář dostal kvůli přesnosti další den každé čtyři rokya v únoru byla udělena čest navýšení. Tady ale hraní s dny v kalendáři neskončilo, protože víme, že únor nemá 29 resp 30 dní, opravdu 28 a 29.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: Aastronomické jevy v roce 2015
To není způsobeno nesprávnými výpočty, ale egem. Totiž císař Gaius Augustus Octavian, Caesarův prasynovec, chtěl, aby měsíc pojmenovaný po něm (jako červenec po Juliu Caesarovi) také počítal 31 dní. A jaké měsíce obětoval ve prospěch přesnosti kalendáře? je to tak, Nezištný únor. S 28 dny je tak nejkratším měsícem, ale každé čtyři roky, kdy začíná přestupný rok, dostává alespoň malou útěchu v podobě pozornosti, ale hlavně na úkor svého „postižení“ a malí kluci (ty narozené 29. února). Ale pozor, ani s tímto jsme stále nedostali kalendář a počítání tak, jak ho známe dnes. To vyžaduje přeskočení několika kapitol v historické knize. A teď jsme zpátky u vědy. V 16. stol bylo zjištěno, že ani 365 dní a 6 hodin není přesný údaj. Nový a skutečně přesný čas je tady 365 dní 5 hodin a 49 minut. A to se podle papeže poprvé odrazilo na gregoriánském kalendáři Řehoř XIII, čímž se také snížil počet přestupných let.
No, opatření nebylo tak drastické jako některá opatření jiných papežů, ale znamenalo to, že máme přestupné roky, neboli jeden den navíc každé čtyři roky, kromě každých 100 let. Dnes je tedy přestupný rok, pokud ano dělitelný 4, ale ne, pokud je dělitelný 100, pokud tomu tak není dělitelné 400. V tomto případě ano. Zmatený? Proto pro vás máme roztomilé video:
