Podobenství o tom, jak si lidé často ničí život špatným rozhodnutím.
„Je tohle fronta na obětování?“
„Ano. Jsem číslo 852 v řadě, ty jsi 853.“
„Kdy na nás přijde řada?“
„Neboj se, postupuje to rychle. Pro koho se hodláš obětovat a proč?“
„Z lásky. A ty?“
„Pro děti. Děti jsou můj život.“
„Co se chystáš obětovat?“
„Můj osobní život. Záleží mi jen na tom, aby moje děti byly zdravé a šťastné. Dala bych za ně cokoli. Vzdala jsem se práce, která mě bavila, a šla jsem pracovat do školky, abych jim byla blíž. Důležité jsou jen ony, nic jiného. A ty?“
„Obětuji svůj vztah. Mezi mnou a mým manželem nic nezbylo. Má jinou ženu. V mém životě se objevil i jiný muž. Manžel nechce odejít, říká, že neodejde, protože je zvyklý žít se mnou.“
A dveře se otevřou.
„Číslo 852, ozvěte se.“
Číslo 853 sedělo a čekalo na zavolání. Čas pro ni plynul velmi pomalu, ale konečně se číslo 852 vrátilo.
„Jaké to bylo? Co říkali? Přijali tvou oběť?“
„Ne, poslali mě pryč a řekli mi, abych si to ještě trochu promyslel.“
„Ale proč? Proč ho nepřijali?“
„Ptali se mě: ‚Jsi si jistá? Promyslela sis to? Tato oběť bude navždy – nebude cesty zpět!‘ Řekla jsem: ‚Samozřejmě, že jsem. Až děti vyrostou, budou mi vděčné a ocení všechno, co jsem pro ně obětovala.‘ Ukázali mi zvláštní film! Viděla jsem sebe a své dospělé děti. Moje dcera se vdala a odstěhovala se na druhý konec světa; syn mi volal jen jednou za měsíc, protože se cítil zavázaný. Zeptala jsem se jich: ‚Proč se ke mně takhle chováte?‘ A syn odpověděl: ‚Nepleť se nám do životů, mami. Nemáš nic jiného na práci?‘ Byla jsem v šoku, co mám dělat? Celý život jsem se o ně starala, nic jiného nemám. Zdá se mi, že jsem to všechno dělala marně…“
Bylo slyšet: „Číslo 853, ozvěte se.“
„Co bys chtěl obětovat?“
„Můj vztah“
„Dobře. Vysvětlete to, prosím.“
„Vztah zatím není nijak zvlášť vážný, netrval dlouho, ale cítím se v něm dobře, užívám si ho.“
„A pro co jsi ochotný obětovat tento vztah?“
„Abych udržel svou rodinu.“
„Tvůj? Proč je pro tebe důležitý?“
„Ano, moje rodina. Můj manžel je už nějakou dobu s jinou ženou a lže o tom, co dělá. Už nemám sílu se s tímhle vypořádat.“
„Co říkáš? Co bys obětovala – manžela?“
„Ne, tento nový vztah, milenec, ne manžel.“
"Proč?"
„Abych udržel svou rodinu.“
„Sama jsi řekla, že tvůj manžel má jinou ženu a ty máš jiného muže. Kde je v tomhle smysl rodina?“
„Jsme stále oficiálně manželé. To znamená, že jsme rodina.“
„A tato situace ti vyhovuje?“
„Samozřejmě že ne, já brečím pořád, je to nesnesitelné!“
„Ale za žádných okolností nechceš začít nový, vhodnější vztah se svým milencem a opustit manžela? Je to tak?“
„Ano, protože to vlastně není tak vážné. Asi bych nelitoval, kdybych to obětoval!“
„No, když je to tolik jedno tobě, nám na tom záleží ještě méně. Tak ho obětujme.“
„Říkali mi, že promítáte filmy – o budoucnosti. Proč mi jeden nepustíte?“
„Samozřejmě, někteří mluví o budoucnosti, jiní o minulosti. Vy máte přítomnost. Pojďme se na ni podívat.“
„Tohle jsem vážně já? Opravdu takhle vypadám? Nevěřím tomu! Starám se o sebe!“
„Toto je odraz tvé duše, tohle je to, kým jsi uvnitř.“
„Vypadám hrozně!“
„Takhle vždycky vypadají lidé, když je jejich duše nešťastná.“
„Kdo je ten kluk? To je ale hodný kluk, podívej, jak se mě drží!“
„Nevíš to? Tohle je tvůj manžel a tohle je odraz jeho duše.“
„Můj manžel? Je to dospělý muž.“
„Ale v srdci je stále dítě. A lpí na tobě jako dítě na své matce.“
„Ano, tak to je! Já jsem byla vychována jinak. Učili mě, že žena by měla být silnější, moudřejší a rozhodnější než její muž. Měla by vést rodinu a usměrňovat svého manžela!“
„Přesně to se zde projevuje. Vidíme silnou, odhodlanou matku, která se stará o svého manžela – dítě, které mu všechno dovolí a odpustí.“
„Nejsem jeho matka, jsem jeho žena! I když má jinou ženu, pořád ho nemůžu přestat milovat!“
„Přesně tak. Konec filmu. Tak to shrňme. Obětuješ tenhle vztah kvůli rodině? Nezměnil jsi názor?“
„A co budoucnost? Proč jsi mi ji neukázal?“
„Žádného nemáme. Ale vzhledem k současným okolnostem, které jsme viděli, váš manžel od vás dlouho nezůstane.“
„Co mám tedy dělat?“
„Možná ti vyhovuje být pro něj spíš jako matka než jako manželka.“
„Ne. Chci být ženou, kterou někdo miluje!“
„Tak co budeme dělat? Obětuješ se, abys udržela rodinu pohromadě, aby tvůj manžel mohl zůstat dítětem?“
„Ne, nejsem připravená. Potřebuji čas na rozmyšlenou. Můžete mi dát nějakou radu? Řekněte mi, co mám dělat, aby můj manžel dospěl?“
„Asi se musíš přestat chovat jako jeho matka. Soustřeď se na sebe a nauč se být opravdovou ženou: svůdnou, okouzlující, tajemnou, žádoucí. Ženou, které bude chtít dávat květiny, místo aby jí plakal na rameni.“
„Vážně? Myslíš, že to pomůže?“
„Obvykle to funguje. Pokud máte stále problémy, vraťte se. Rádi přijmeme váš vztah s manželem. Víte, kolik lidí o něčem takovém sní? Pokud jste ochotna to obětovat, my jsme více než ochotni!“
„Promyslím si to.“
Číslo 853 odcházelo z kanceláře velmi zmatené.
Dveře se zavřely. Lidé chodili po chodbě nahoru a dolů a nesli si s sebou své touhy, schopnosti, kariéru, talent, potenciál – všechno, co byli ochotni obětovat pro něco, čemu často ani plně nerozuměli. (adaptováno od Iriny Seminy)
Jaký je tvůj příběh, co bys obětoval/a? Pro koho a proč? Opravdu by to stálo za to? Zamysli se nad tím! Své činy nikdy nezměníš!
