Porto

Je ve stínu hlavního města, má malebný nábřeží a vynikající vína, mnoho mostů... Jen řeka teče špatným směrem.

Otevře se nám nejkrásnější pohled na Porto Železný most Luis I. Hluboko pod námi, na opačné straně řeky, se ve slunečním světle třpytí různobarevné fasády Ribeiro, "banka", skutečné srdce města. Stojíme vysoko nad něco málo přes sedmdesát sklepů portské víno, který našel nejlepší klimatické podmínky pro zrání tohoto speciálního vína přímo v bývalé keltské osadě, dnes jižní čtvrti Vila Nova de Gaia. Procházka po mostě odkrývá krásný výhled směrem k ústí druhé nejdelší iberské řeky, nad barcos rabelos, dnes fotogenicky ukotveným před sklepy, jak je přejel čas a cisternové vozy, které převážely víno z horního údolí na jejich místě několik desetiletí na jaře Doura ve sklepě, kde Port získává během stárnutí poslední vlastnosti této portugalské pýchy. Pohled se otevírá i na zbývajících pět mostů, které spojují nejdůležitější portugalský přístav a první průmyslové centrum s hlavním městem vzdáleným 350 kilometrů. Tu nejstarší, přes kterou donedávna projížděl železniční provoz, postavil 12 let před svým nejslavnějším dílem. Auguste Eiffel.

"V Portu jsou věže umístěny vodorovně a používají se jako mosty," řekl anglický cestovatel na konci 19. století. Na druhém nejstarším, rovněž ze železa, nám v nejvyšším patře dělá společnost nejmodernější doplněk města - metro. Metro, jehož stavba byla postavena přes žulové piloty, na kterých leží v prudkém svahu Porto, velmi obtížné a časově náročné. Ze stejné žuly na vrcholu kopce vyrostla zajímavá románská katedrála, která chvílemi připomíná pevnost. Zajímavý je obrovský stříbrný oltář v levé kapli transeptu. Ještě úchvatnější jsou ale pozlacené barokní gotické oltáře Kostel sv. Františka. Takhle zdobený kostel jsme snad ještě neviděli. Půjdeme tam později, po návštěvě burzy. Zastavte se na chvíli na vrcholu kopce a mžourejte na krásné azulejos, keramické dlaždice, které zdobí vestibul hlavního nádraží São Bento nedaleko katedrály. Pro pěkný výhled na město se podíváme na západ a vydáme se k nejvyšší zvonici nad městem. Jmenuje se Torre dos Clérigos (řekněme Torre dos Clérigos, aby nám rozuměli). Nebudeme litovat. Burza, vlastně městská obchodní komora, vznikla v opuštěných prostorách bývalého františkánského kláštera. Člověka překvapí velkolepost a vybavení pokojů, zejména těch arabských, které vznikly po vzoru paláce Alhambra nad Granadou. Kanceláře Port Institute se nacházejí v přilehlé budově. Jen kanceláře. Nalijí kapku jinam.

Pod zuby
Obyvatelé Porta jsou v zemi známí jako tripeiros, ale oni to neradi slyší. Spíše jsou „nejpracovitější“ v zemi. Přezdívka se uchytila, když slavný princ Henrik námořník, narozený právě zde, v roce 1415 vedl portugalské námořnictvo do bitvy o Ceuta, hlavní přístav tetuánských pirátů, kteří vyvolávali nelibost prince a jeho otce. Protože hlavní loděnice byly v Portu, expedice začala odtud. Veškeré maso zabavili, místním zůstaly jen dršťky. Hladoví měšťané pak vymysleli recept, který je dodnes známý jako Tripas à moda do Porto. Francesinha à moda do Porto je sendvič, na který se musíme nejdříve psychicky připravit. Co v tom je? Vepřový steak, sýr, klobása, šunka a delikátní omáčka z piva, portského vína, prosciutta a něčeho dalšího, aby neprozradila všechna tajemství. Ti méně hladoví se asi spokojí s caldo verde, zelenou polévkou z brambor, cibule a zelí a na dně se najde pár koleček klobásy. Jinak byli Portugalci vždy rybářským národem, známým lovem slaných ryb v severních mořích. Slaník potěší doma Portugalce na tisíc a jeden způsob alespoň jednou týdně. Vyberte si během návštěvy Porta alespoň jeden způsob. Říkají tomu Bacalhau. To vše najdete v jednodušších restauracích na Ribeiře, možná i v chic barech ve čtvrti Boavista. Portugalci byli kdysi nejlepšími světovými mořeplavci a slavná koloniální minulost se dodnes odráží ve vynikajících japonských, indických a brazilských restauracích. Za prohlídkami portských sklípků a samozřejmě ochutnávkou tohoto dezertního vína se opět přeplavíme přes řeku ve spodním patře mostu Luisa I. a navštívíme Sandeman, Ferreira, Calem, Graham's nebo kterékoli ze zbývajících sedmdesáti vinařství.

Pro marnotratníky
Nakupující si přijdou na své v ulici Santa Catarina a 31 de Janeiro v centru města. Kromě tradičních portugalských výrobků z korku, keramiky a skla se budeme moci zásobit portským vínem, ověřit si, zda máme rádi třešňový likér ginjinha (ženšen), nakoupíme všechny obvyklé suvenýry, šperky a kosmetiku. oblečení od světoznámých návrhářů.

Co se děje
Do 27. ledna 2008 byla v pavilonu Rosa Mota otevřena výstava Leonardo da Vinci - génius s osmdesáti modely, mnohé v životní velikosti, vyrobenými podle da Vinciho plánů, včetně prototypu ponorky, padáků... Do r. 31. prosince v Národním polygrafickém muzeu na návštěvě výstavy Tisk - živá paměť. Expozice s replikami starých tiskařských lisů, věnovaná prvnímu portugalskému tiskaři Rodrigu Álvaresovi (konec 15. století), je interaktivní a umožňuje návštěvníkům zažít tiskařský proces na vlastní kůži. Do 17. listopadu bude na náměstí dokončen nejvyšší vánoční strom v Evropě. Bude vysoký 76 metrů, bude na něm 280 tun železa a bude svítit 13 000 světel.

Noční život
Když už jsme v Portugalsku, dopřejme si večer smutného portugalského fado šansonu, který nám pomůže poznat melancholickou portugalskou duši a usnadní pochopení dnešního Portugalska. Chcete-li pokračovat v noční túře, mnoho barů na Ribeiře je otevřeno téměř do ranních hodin. Bar za barem, kde najdete vše od alternativní hudby po latinskoamerické rytmy. Za vybíravějšími chutěmi (a kapsami) se můžeme vydat do vilové části města u ústí řeky Foz, kde je u pobřeží Atlantiku docela dost příjemných barů a nočních klubů. Cestou tam se můžeme zastavit v Chalet Suiço na sklenku výborného vína z oblasti Dão. Můžeme pokračovat v cestě směrem k přístavu ve čtvrti Matosinhos, kde se průmyslová zóna proměnila v nejnovější hit nočního života města. Za romantickými výhledy na osvětlené Ribeiro se vydejte do Vila Novo de Gaia a vychutnejte si přírodní šťávu nebo klidnou večeři na jedné z nově vybudovaných teras před sklípky portského vína přímo nad řekou.

Jak se tam dostat
Na letiště v Portu denně létají letadla z Itálie, Německa a Španělska. Ze Slovinska ani z blízkých letišť nejsou žádné přímé lety. Přestupy jsou nutné např. ve Frankfurtu, Bruselu, Madridu... Porto je od Lisabonu vzdáleno více než 300 kilometrů, vlakové spojení je časté, rychlé a dobré.