Pravděpodobně jste narazili na člověka, který prostě neví, jak přijmout kompliment. Řeknete jí něco hezkého, ale ona si vždycky najde důvod, proč to vyvrátit, místo aby poděkovala a byla prostě šťastná. Možná jste takoví?
Myslíte si, že nejste hodni komplimentu? Nevěříš tomu, kdo ti to říká?
Bez ohledu na to, jak moc jste se upravovali, nikoho nepřesvědčíte, že vypadáte krásně, protože se soustředíte na své nedostatky. Ty, které znáte jen vy.
Pokud vám někdo řekne, že jste krásná, že jste udělali něco dobrého, nebudete mu věřit, protože si myslíte, že si to nezasloužíte. I když jsi.
Za odmítnutím komplimentu je přesvědčení, že si myslíte, že nejste dost dobří. Nevidíš se tak, jak tě vidí ostatní.
Prostě nevěříte, že když vám složí komplimenty, že jste dobří v tom, co děláte, v tom, co jste.
Proč jsi k sobě tak kritický? Proč se snažit o nějakou dokonalost, která se nikdy nestane.
Nikdy nebudeš dokonalá ve všem, dostatečně profesionální, vždy bude někde něco, co nebudete ovládat, něco, co se vám na vás nebude líbit. A to je úplně normální. Nevýhody jsou normální. A to, že nejste dokonalí, neznamená, že nejste hodni komplimentů.
Na druhou stranu tohle není to hezké k osobě, která vám pochválila. Člověk vás vidí určitým způsobem, a když jeho slova odmítnete – může to brát jako urážku.
Takže až vám příště někdo řekne, že vám něco sluší, že jste krásná, že jste udělali něco dobrého – děkujte a nesnažte se chválu odepřít, ale užijte si ji.
Buďte na sebe hrdí.
