Proč máme na slovinských dálnicích zácpy: tato odpověď vás opravdu překvapí

Aut rok od roku přibývá, ale ne tak razantně, jak nám chtějí odpovědní ukázat. Proč máme na slovinských dálnicích zácpy? Jen za poslední desetiletí máme na našich silnicích o pár procent více aut. Všichni si ale všimneme, že dopravní zácpy drasticky přibývají. Mnoho z nás se domnívá, že ve skutečnosti nejde ani tak o problém infrastruktury, jako spíše o problém správy této infrastruktury.

Slovinské dálnice byly stavěny na rychlost 130 km/h, ale realita je taková, že většina řidičů jezdí rychleji nebo pomaleji, než je tento limit. Omezení na 130 km/h je ve vyspělých zemích spíše vzácností než pravidlem. I v Německu, kde znají neomezenou rychlost, jsou limity vždy nastaveny na 110 km/h, nikoli 130 km/h. Kde jsou tedy řešení, jak je zná profese v zahraničí? Pokusím se odpovědět, proč máme na slovinských dálnicích zácpy.

1. Příliš velká rychlost, příliš málo kontroly Přestože je povolená rychlost na slovinských dálnicích stanovena na 130 km/h, mnoho řidičů tuto hranici překračuje. V rychlém pruhu jsou řidiči vidět jedoucí rychlostí přes 160 km/h, v jízdním pruhu pak jedou průměrnou rychlostí mezi 95 a 120 km/h. Velký rozdíl rychlostí mezi těmito dvěma jízdními pruhy je jednou z hlavních příčin dopravních nehod a z toho vyplývajících zácp. Příliš rychlá jízda zkracuje reakční dobu, což vede k nebezpečným situacím zejména na rušnějších úsecích. Více brzdění a více nepředvídaných událostí na silnicích způsobují zvědavé pohledy a dopravní zácpy.

Řešení? Přísnější kontroly a vyšší tresty za překročení rychlosti. Zvýšení pokut by mělo silný psychologický efekt, protože by si řidiči uvědomili, že při překročení rychlosti jim hrozí vysoké pokuty. Porušení pravidel na dálnici by měla mít stejná kritéria jako překročení rychlosti v městském prostředí a stejné sankce. Zvýšení pokut by mnoho lidí odradilo od překročení rychlosti, zlepšilo by se celková bezpečnost a plynulost provozu. Snížil by se rozdíl rychlostí mezi jízdním pruhem pro předjíždění a jízdním pruhem, čímž by se snížil počet nehod.

2. Snížení povolené rychlosti na dálnicích na 110 km/h Mnoho lidí by si myslelo, že snížení povolené rychlosti ze 130 km/h na 110 km/h jen dále zpomalí provoz. Výzkum ale ukazuje opak. Nižší rychlost by snížila rozdíl rychlostí v jízdním a předjížděcím pruhu, čímž by se zabránilo nebezpečnému předjíždění a snížil se počet nehod. Konzistentnější rychlost by umožnila plynulejší provoz a snížila by počet náhlých zastavení, která často vedou k řetězovým nehodám a zablokování.

Statistiky ukazují, že nepřiměřená rychlost je jednou z hlavních příčin dopravních nehod, které následně vedou k dopravním zácpám. Slovinská policie a Agentura pro bezpečnost dopravy uvádí, že časté dopravní nehody na dálnicích souvisí s nepřiměřenou rychlostí, nedodržováním bezpečnostní vzdálenosti a nesprávným přejížděním mezi jízdními pruhy. To vše zvyšuje možnost nehod a zpomalení provozu, protože jakákoli událost na dálnici (i drobná nehoda nebo porucha vozidla) vede k dočasnému uzavření jízdního pruhu nebo dokonce k úplnému zastavení provozu.

• Nizozemí: Jednou z nejznámějších zemí pro snížení povolené rychlosti na dálnicích je Nizozemsko. V roce 2020 byla denní rychlost na většině dálnic snížena ze 130 km/h na 100 km/h. Toto opatření mělo za cíl snížit emise, ale také došlo ke zlepšení plynulosti dopravy a méně nehod díky konzistentnější rychlosti.
• Švédsko: Švédsko, známé svým přístupem k bezpečnosti silničního provozu „Vision Zero“, omezilo rychlost na určitých nebezpečných úsecích dálnic na 110 km/h. Tím se výrazně snížil počet smrtelných nehod.
• Estonsko: Limit 110 km/h platí pro celou republiku.
• Chorvatsko: Istrijský dálniční kříž má rychlostní limit 110 km/h.

3. Psychologické triky pro bezpečnější jízdu Zajímavým řešením, které využívají některé země, například Itálie, je použití vyšších plotů po stranách silnic, což vytváří „tunelový efekt“. Tento efekt podvědomě nutí řidiče zpomalit, protože se cítí stísněněji a opatrněji. Vyšší bariéry omezují zorné pole a řidiči automaticky přizpůsobují svou rychlost, což vede k plynulejšímu a předvídatelnějšímu provozu.

Investice do zlepšení silniční infrastruktury, jako jsou vyšší ploty na problémových úsecích, by byly účinným opatřením ke snížení rozdílů v rychlosti a zlepšení bezpečnosti. Výsadba zelených pásů mezi jízdními pruhy je také vynikajícím řešením, které dokáže snížit rychlost řidičů o více než 10 %.

• Francie: Na některých dálnicích ve Francii byly zavedeny vyšší ploty, aby se vytvořil pocit užšího prostoru. To snížilo rychlost jízdy a zlepšilo plynulost, protože řidiči jezdí opatrněji a stabilněji.
• Německo: Na dálnicích s rychlostními limity a nebezpečnými zatáčkami němečtí inženýři nainstalovali vyšší bariéry, aby povzbudili řidiče k pomalejší jízdě, čímž snížili riziko nehod a zvýšili bezpečnost.
• Itálie: Většina dálnic je vybavena doplňkem pro zvýšení plotu, který je také okamžitě vidět, pokud jedete ze Slovinska směrem na Benátky.

  

4. Pracoviště a efekt zvědavosti Pravděpodobně jste mnohokrát uvízli v dopravní zácpě kvůli výstavbě dálnice. Staveniště představují jednu z největších překážek plynulosti dopravy, protože snižují viditelnost pro řidiče a způsobují náhlé brzdění. Často však zácpa není důsledkem skutečné uzavírky silnice, ale spíše „efektem zvědavosti“ – řidiči zpomalí, aby viděli, co se na staveništi děje. Toto kuriózní pozorování způsobuje zbytečné dopravní zácpy a narušení provozu.

Jedním z řešení je zavedení vysokých příček, které zcela oddělí pracoviště od jízdní dráhy. Tyto bariéry snižují rozptylování a zabraňují zvědavé jízdě. Bezpečnější pracovní podmínky a méně rozptylování pro řidiče by snížily počet kongescí a umožnily plynulý provoz kolem stavenišť. Práce by měly být prováděny v noci, kdy je provoz méně hustý. Logisticky je to ještě jednodušší než „chlazení“ pracovníků ve speciálních kontejnerech.

• Rakousko: Na rakouských dálnicích byly na pracovištích zavedeny vysoké bariéry, které oddělují pracoviště od vozovky. Tyto bariéry zabraňují „efektu zvědavosti“, což snižuje zbytečná zpomalení dopravy a kongesce.
• Švýcarsko: Také ve Švýcarsku byly na dálničních pracovištích zavedeny zábrany, aby se snížilo podivné řízení a zlepšila se plynulost dopravy. Výsledky ukázaly menší dopravní zácpy a bezpečnější pracovní podmínky pro pracovníky.

5. Vyšší tresty, lepší efekt Vyšší tresty jsou jedním z nejsilnějších psychologických faktorů ovlivňujících chování řidiče. Zvýšení pokut za překročení rychlosti, zejména na dálnicích a na stavbách, by řidiče donutilo řídit zodpovědněji a bezpečněji. Přísnější postihy za přestupky, jako je překročení rychlosti, by účinně snížily počet nehod a zlepšily plynulost provozu na nejfrekventovanějších silnicích.

Úseková měření, která by sledovala každé auto od dovozu přes dálnici až po export, by podle odhadů některých odborníků snížila kongesce o 50 %. Neustálé měření rychlosti by donutilo řidiče dodržovat pravidla a umožnilo by tok dopravy průměrnou rychlostí 100 km/h, což by zemi ušetřilo miliony hodin občanů, kteří nyní stojí v dopravních zácpách.
Toto řešení by bylo rozhodně levnější než jakékoliv zásahy do infrastruktury.

• Švédsko: Švédsko je známé svým úsilím o zlepšení bezpečnosti silničního provozu. Kromě tvrdších trestů zavedli také psychologická opatření, jako je instalace vizuálních signálů, které řidiče upozorňují na překročení rychlosti, což ovlivňuje jejich chování na silnici.
• Finsko: Finsko zavedlo velmi přísné tresty za přestupky, kde se výše pokuty odvíjí od osobního příjmu řidiče. To má silný psychologický efekt, protože pokuty pro majetnější řidiče jsou výrazně vyšší, což je odrazuje od nebezpečného dopravního chování.

6. Třetí pruh dálnice Třetí pruh je hezká, ale velmi utopická myšlenka. Problém je v tom, že slovinská inženýrská profese plánovala mosty nebezpečně pro stávající dálniční infrastrukturu a nemyslela dopředu na posunutí nosných trámů z krajního pruhu. Třetí jízdní pruh by tedy znamenal obnovu 70 stávajících nadjezdů %.

Některé úseky dálnice by umožnily zavedení třetího pruhu na současném zastávkovém pruhu s vybudováním bezpečnostních výklenků každých 800 metrů. To by mohlo zlepšit rozložení dopravy, i když v některých úsecích by se třetí jízdní pruh opět zúžil na dva. Omezení rychlosti by mohlo pomoci zabránit narušení toku.

Proč Slovinsko nepotřebuje nové dálnice, ale pořádek a kulturu jízdy ano

Slovinsko je finančně slabá ekonomika, která nedokončila svůj domácí úkol postavit všechny potřebné dálnice. I po dokončení těchto projektů bude trvat dlouho, než budeme moci zahájit rozšiřování stávajícího silničního přechodu. Bude potřeba vyměnit minimálně 70 nadjezdů, mostů, podjezdů, příkopů atd. %, což je mission nemožné. Slovinsko potřebuje především řád a kulturu jízdy na dálnicích. Každý pocítí, jak jsme my Slovinci nekulturní řidiči při průjezdu karavanovým tunelem, kdy se kultura jízdy během pár kilometrů úplně změní. Problémem nejsou silnice, problémem jsou většinou lidé. Ty budou za pár let nahrazeny autonomním řízením, které značně zvýší plynulost, která je nyní v rukou špatných a pomalých reakcí lidských řidičů.

Co to znamená pro budoucnost slovinské dopravy? Kombinace všech těchto opatření – od snížení povolené rychlosti po přísnější kontrolu a zlepšení silniční infrastruktury – by mohla z dlouhodobého hlediska zlepšit plynulost slovinských silnic. Méně nehod, plynulejší provoz a méně neočekávaných uzavírek by vedlo k plynulejšímu provozu, menším zácpám a bezpečnějším silnicím pro všechny zúčastněné. Ačkoli se na první pohled může zdát, že některá opatření, jako je snížení rychlosti, prodlužují dobu jízdy, ve skutečnosti by z dlouhodobého hlediska zkrátila čas, který řidiči stráví v zácpách.

Klíčem k lepšímu provozu je nakonec změna kultury provozu a důsledné dodržování pravidel silničního provozu. Jen tak budeme schopni zlepšit plynulost a bezpečnost provozu na slovinských silnicích a omezit časté dopravní zácpy, které všem způsobují spoustu bolestí hlavy.

Dopravní zácpy na slovinských silnicích sice nejsou minulostí, ale účinným prováděním těchto opatření se můžeme přiblížit lepší, bezpečnější a plynulejší dopravní budoucnosti. Oziormo, dostáváme zpět naše cesty a čas, který teď ztrácíme. Jako vždy přidávám. Není nutné pracovat tvrději, ale chytřeji.