Závislost na hrách je vlastně dobře promyšlená, protože hry jsou navrženy tak, aby nás udržely na háku.
V době technologického pokroku jsou i hry navrženy tak, že je těžké je přestat hrát, závislost na hry ale začíná to být větší problém. Nejen mezi mladými lidmi, ale i mezi dospělými. Při občasném hraní her samozřejmě nemusíme mluvit o závislosti, ale když hraní videoher vážně zasahuje do našich vztahů a zařezává se do našich každodenních činností, pak možná nastal čas podívat se pravdě do očí.
Videohry se vyvinuly z jednoduchých malebných dobrodružství v mnohem působivější a složitější světy, díky nimž jsou hráči přilepeni k obrazovce celé hodiny. Přitažlivost videoher není jen v jejich grafice nebo příběhu, ale také v unikátních designových rozhodnutích vývojářů. Některé hry mají definitivní konec, zatímco jiné lze hrát donekonečna. Alespoň to tak vypadá.
Konečné a nekonečné hry
V zásadě lze videohry obecně rozdělit do dvou kategorií: konečné a nekonečné. Koncové hry mají jasný začátek a konec a poskytují strukturovaný herní zážitek. Po dokončení tyto hry poskytují pocit úspěchu a umožňují hráčům je odložit bez obav, že přijdou o další obsah. Nekonečné hry jsou na druhé straně navrženy jako trvalé zážitky bez definovaného koncového bodu. Tyto hry mají často dynamický obsah, umožňují hraní více uživatelům a neustálé aktualizace, což vytváří dynamické prostředí, které se neustále vyvíjí.
Finanční pobídka
Vývojáři videoher, stejně jako jakékoli jiné odvětví, jsou poháněni finančními pobídkami. Nekonečné hry nebo nekonečné hry s modelem neustálého zapojení nabízejí stálý tok příjmů prostřednictvím nákupů ve hře, předplatného a dalších strategií zpeněžení. Výsledkem je, že vývojáři mají nefalšovaný zájem na tom, aby byly nekonečné hry poutavější a v důsledku toho pro hráče bylo těžší přestat hrát.
Psychologie za tím
Hry jsou nepředvídatelné a odměny jsou potěšujícím potvrzením hratelnosti. Z tohoto důvodu vzniká závislost na hrách, protože hráč očekává další odměnu, i když není nutné, aby ji dostal. Důležitý je také sociální aspekt her, jako je spolupráce a interakce s ostatními hráči, což přispívá k pocitu komunity. Toto sociální spojení může vytvořit silnou motivaci pro jednotlivce, aby pokračovali ve hře, protože se cítí součástí něčeho většího, než jsou oni sami.
