Představte si, že běžíte sprint na 100 metrů proti Usainu Boltovi. On už je na 90. metru, jeho svaly fungují perfektně, technika je bezchybná. Vy jste někde kolem 60. metru, zadýchaný, máte rozvázané tkaničky a sevřený hrudník. A co uděláte? Místo abyste zatnuli zuby a zrychlili, zastavíte se, zavoláte rozhodčí a požadujete, aby se cílová páska posunula na 150 metrů s tím, že vám to pomůže chytit rytmus.
Zní to hloupě? Samozřejmě. Pokud jste pomalí, zvětšení vzdálenosti vám nepomůže. Pomáhá to tomu rychlému získat ještě větší výhodu. A přesně to se právě stalo v Bruselu. Evropa podlehl lobby a zmírnil cíl 100% prodeje elektromobilů do roku 2035a nahradil jej „měkčím“ cílem snížení emisí o 90 %.
Zatímco Německo si lápe šampaňské, protože bude moci ještě pár let vyrábět pístové motory, Čína se asi umírá smíchy. Právě jsme jim dali další desetiletí, aby nás přejeli.
Ďábel se skrývá v „technologické neutralitě“
Politici a generální ředitelé velkých automobilek nám to prodávají jako „dýchání“ a „realismus“. Říkají, že trh na to není připravený. Že síť na to není připravená. Že zákazníci nechtějí elektromobily.
Buďme brutálně upřímní: Zákazníci nechtějí drahé a průměrné elektromobily.
Když sedíte v moderním čínském autě, které stojí o třetinu méně než jeho evropský konkurent, ale nabízí technologie z roku 2030, pochopíte, že problém není v pohonu. Problémem je arogance starého kontinentu. Rozhodnutím... 90% snížení a nasazení syntetická paliva (elektronická paliva) a „zelenou ocelí“ jsme vytvořili byrokratickou skulinu, kterou bude možné projet Porsche 911To je skvělá zpráva pro víkendové řidiče a sběratele (přiznávám, že i pro mě), ale katastrofální strategie pro masový průmysl.
Proč? Protože zatímco nejlepší inženýři ve Wolfsburgu a Stuttgartu budou pracovat na tom, jak ze spalovacího motoru (který má žalostnou tepelnou účinnost 40 %) vyždímat každou kapku účinnosti a jak jej pohánět drahým elektrickým palivem, v Číně budou zdokonalovat baterie, které se už dnes nabíjejí... 1000 kW.
Matematika nelže: kW vs. nostalgie
Podívejme se na čísla, protože na rozdíl od PR služeb neznají emoce. Čínský export elektromobilů se za poslední rok zdvojnásobil. Navzdory clům, která jsou spíše náplastí na otevřenou ránu, je Evropa zaplavena auty, která nabízejí specifikace, jež potlačují evropskou hrdost.
Vezměme si pro srovnání průměrný čínský „vlajkový“ model (jako je Xiaomi SU7 nebo Zeekr 007), který dnes vstupuje na trh, a postavme ho vedle evropského „prémiového“ telefonu.
-
Nabíjecí výkon: Číňané standardizují 800voltové systémy s rychlostmi nabíjení přes 400 kWTo znamená, že „tankujete“ elektrony téměř stejně rychle, jako tankujete benzín. Evropský průměr? Stále se chlubíme... 150 kW nebo 170 kW, zatímco u 200 kW již mluvíme o „ultrarychlém“ nabíjení.
-
Akcelerace: Čínská rodina SUV dnes až do 100 km/h (62 mph) zrychlit do méně než 3 sekundyTohle bývalo území Ferrari.
-
Točivý moment: Elektromotory nabízejí okamžitý 700 Nm (516 lb-ft) nebo více. Žádné zpoždění turba, žádná převodovka, žádné „cukání“.
-
Cena: Čínský model tohle nabízí za cenu dobře vybaveného Golfu GTI.
Nová evropská pravidla umožňují dosáhnout cíle 55% snížení emisí do roku 2030 se přesune na rok 2032Dva roky „prodloužení“. Ve světě technologií – a auto je dnes gadgets na kolech – dva roky jsou věčnost. To je jako říct v roce 2008, že se ještě chvíli zdržíme klávesnic na telefonech, protože „dotykové obrazovky ještě nebyly ověřeny“.
Není to ekologická transformace, je to technologická revoluce – a sebevražda evropských automobilů
V tomto myšlení děláme největší chybu. Neustále mluvíme o „zelené transformaci“, o záchraně planety. To je ušlechtilé, ale v brutálním kapitalismu je irelevantní, pokud produkt není dobrý. Pravda, která bolí, je tato: Elektromobil je prostě lepší technologie. Nejedná se o ekologickou transformaci. Je to technologická revoluce v mobilitě.
Má méně pohyblivých částí (asi 20 oproti 2 000 u spalovacího motoru). Točivý moment je okamžitý. Je levnější na údržbu. Je tišší. Je rychlejší. Dokonce i generální ředitel Audi Gernot Döllner v okamžiku upřímnosti přiznal: „Elektromobil je prostě lepší technologie.“
A přesto se průmysl chová jako rozmazlené dítě. Uvolněním předpisů Evropa vysílá špatný signál. Signál, že inovace se mohou zpozdit. status quo lze nakupovat lobbováním. To je nebezpečné. Čína nečeká. USA investují miliardy. A Evropa… píše složité předpisy o tom, co se považuje za „zelenou ocel“, a doufá v zázrak. Ve skutečnosti je to evropská autosebevražda.
Závěr: Staneme se Kubou Evropy?
Koneckonců, jsem cynik z nějakého důvodu. Evropský automobilový průmysl byl motorem naší ekonomiky posledních 100 let. Teď sledujeme, jak tento motor ztrácí kompresi.
Tato ústupkyně EU, toto posunutí cílové pásky „dál“, není záchranou. Je to jen prodlužování agónie. Místo abychom se nutili k radikální inovaci, koupili jsme si čas usnout na vavřínech. Až se v roce 2035 probudíme, naše silnice budou plné aut – jenže na volantu nebude logo, které známe z dětství, ale takové, které dnes ani neumíme vyslovit ani přečíst.
Ale v každém autě je něco dobrého. Možná tento krok alespoň udrží při životě motor V8, abychom se s ním my, dinosauři, mohli v neděli procházet. Zatímco vlevo nás tiše a rychle předběhnou ti, kteří pochopili, že cílová páska se nehýbe, ale spíše k ní běží rychleji.
