Šanghaj – lepší město, lepší život

A skutečně, kdysi znečištěné průmyslové město v deltě řeky Jang-c'-ťiang, vzdálené od moře asi 40 kilometrů, ve kterém dnes žije až 19 milionů obyvatel, za posledních dvacet let zásadně změnilo svou image. Ještě před dvaceti lety bylo v Šanghaji jen 10 procent zelených ploch, ale dnes je zelených 25 až 30 měst % a z města byl také stažen textilní, automobilový, elektrotechnický a lodní průmysl. Vzhledem k tomu, že se Šanghaj stala obchodním a obchodním centrem číslo jedna v Číně a stává se stále důležitějším globálním finančním centrem, město přirozeně čelí i negativním důsledkům rozvoje. Jedním z nejpalčivějších problémů jsou samozřejmě ceny prostor a nemovitostí, které i přes globální recesi stoupají do výšin pro Číňany nedostupných. Dokud bude zájem o koupi bytů a komerčních prostor, výstavba v Šanghaji bude pokračovat. Aktuálně je ve městě rozestavěno více než 6000 budov, podle údajů realitních kanceláří se letos v červnu prodalo až 2,1 milionu metrů čtverečních obytné plochy. Realitní kanceláře ve městě za první pololetí prodaly 138 400 užívaných (převážně bytových) jednotek.

nebe je limit
Z města, které Číňané jako první otevřeli zahraničním investorům, se stala mezinárodní metropole, která svými mrakodrapy může bezostyšně konkurovat Tokiu nebo New Yorku, všem světovým kuchyním a samozřejmě všem čínským regionálním specialitám. Jediné, co nám připomíná dekadentní atmosféru počátku dvacátého století, je šanghajské muzeum, které se nachází pod slavnou televizní věží Orientální perlová věž, a adresy některých z nejprestižnějších finančních institucí, které stále vládnou budovám na počátku 20. století Bundu. Kromě ústředí banky je Bund známý také svou stylovou barovou scénou a některými z nejlepších šanghajských restaurací s kluby a restauracemi, které nabízejí úžasný výhled na Poloostrov Pudong, na kterém se vysoko k nebi tyčí jedny z nejvyšších budov světa. V současnosti je druhou nejvyšší budovou na světě Světové finanční centrum v Šanghaji s 492 metry a nejvyšší vyhlídkovou terasou na světě, protože ze stého patra budovy můžete pozorovat město a další budovy pod ním. Konkurence ve výškových stavbách ale ještě nekončí, protože v bezprostřední blízkosti se již staví nová výšková budova tyčící se ještě výš než centrum Šanghaje. Hosté milující výšky mohou strávit noc doslova mezi mraky, neboť horní patra, konkrétně patra 79 až 93 patří v hotelu Park Hyatt Shanghai, který je tak nejvýše položeným hotelem na světě. Pokud bude všech 174 pokojů v hotelu obsazených, můžeme zkusit štěstí v sousedním paneláku Jin Mao, která byla až do loňského roku, kdy bylo otevřeno Shanghai World Financial Center, nejvyšší budovou Šanghaje. Horní patra budovy, kde vládne čínské šťastné číslo osm (88 pater), jsou adresou hotelu Grand Hyatt, která se pyšní nejvyšší recepcí na světě a v nejvyšším patře si milovníci výšek mohou dát drink v nejvýše položeném baru světa, tzv. Oblak 9. Interiér baru je téměř celý neosvětlený, což se ukáže po prvotním údivu, protože jedině tak si návštěvníci mohou užít ničím nerušený výhled na sousední výškové budovy a město, které leží pod nimi.

Světové finanční centrum v Šanghaji je nejkrásnějším příkladem neuvěřitelné transformace, kterou Čína prochází. Podle rozhodnutí čínské vlády byla na počátku 90. let 20. století obchodní a finanční zóna Lujiazui v nové oblasti Pudong vybrána jako vznikající ekonomické centrum. Fotografie zobrazující Lujiazui v roce 1990 a o pouhých devatenáct let později jsou neuvěřitelné. Z průmyslové oblasti s nízkopodlažními budovami se nejznámější část Šanghaje proměnila ve sbírku výškových budov, omezených pouze oblohou.

Spotřebitelský ráj
Je nemožné určit, kde je centrum největšího čínského města. Pro obchodníky je nejdůležitější částí města samozřejmě turisty nejčastěji navštěvovaná finanční čtvrť podél řeky Huangpu Yuyuan s krásným parkem a uličkami, které se snaží reprezentovat Čínu před pár staletími, ale kromě centrálního taoistického chrámu, který je uprostřed uliček, se jim to jen stěží daří. Uličky jsou věnovány pouze malým obchůdkům, kde si návštěvníci mohou nakoupit suvenýry „made in China“: od sirek s Maovou podobiznou, přes falešné originální kabelky či válečky s blikajícími světly a při nákupu si mohou dopřát burger z McDonald's nebo káva v americkém Starbucks.  

Pokud si Čínu stále představíme jako zemi řízenou starými muži v šedých uniformách a po ulicích města jezdí miliony cyklistů v dělnických uniformách, procházka po nákupní ulici bude Nanjing, která je určena pouze pro chodce, zcela ohromila. Něco málo přes kilometr dlouhá ulice má stovky obchodů, které najdete v každém větším evropském městě, a opravdovým překvapením je procházka ulicemi West Nanjing Road a Cesta Huaihai, které jsou obklopeny pouze prodejnami nejprestižnějších módních návrhářů, klenotníků a prodejců aut. Návštěvníky těchto exkluzivních obchodů, kde ceny nejsou nižší než v Evropě, jsou především cizinci, kteří navštěvují Šanghaj nebo v něm žijí a pracují, a nová třída bohatých Číňanů, kteří představují zanedbatelný podíl na celkovém počtu obyvatel, a v zemi 1,3 miliardy lidí Louis Vuitton, Dolce & Gabbana, Dior a další slibují velký kus dortu.

Ukaž, co víš
Uspořádání světové výstavy Expo v Šanghaji je důkazem toho, že Čína chce světu ukázat svou novou image, a proto bude příští rok Expo vůbec největší světovou výstavou s rozlohou dvakrát větší než Monacké knížectví. Výstavní prostory se rozšíří až na 5,28 kilometrů čtverečních na břehu řeky Huangpu a k dispozici budou více než tři kilometry čtvereční krytých výstavních ploch. Investice bude stát čínskou vládu 28,6 miliardy jüanů, což je 4,18 miliardy v amerických dolarech. Výstava, která otevře své brány 1. května příštího roku a potrvá do konce října 2010, podle organizátorů přiláká do Šanghaje až 70 milionů návštěvníků. V současné době je výstavní prostor stále velkým staveništěm, kde pracuje více než 15 000 dělníků. Jejich úkolem je přeměnit bývalý průmyslový areál, kde fungovalo více než 200 továren a žilo více než 18 000 domácností, ve výstavní prostor, kde si 42 zemí vybuduje vlastní pavilony, které po výstavě většinou přenesou do svých zemí. Pár budov, včetně čínského pavilonu, který se již stává novým symbolem Šanghaje, výstavního bulváru, divadla a tematického pavilonu, zůstane a bude sloužit jako mezinárodní konferenční centrum, výstavní galerie a kulturní instituce. Na otázku, co se stalo s obyvateli, kteří zde bydleli před zahájením stavby, organizátoři ujišťují, že byli přestěhováni do nových bytů, které jsou mnohem lepší a prostornější, ale o změně těchto lidí už asi nikdy neuslyšíme. Šanghaj je perlou čínského rozvoje a lidé jsou jen nástroje, které k němu vedou.