Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl konečně premiéru film, o kterém se šeptalo celé měsíce - Smashing Machine, režijní debut Bennyho Safdieho, známého svými syrovými filmovými portréty, které nic nezkrášlují - ani skvrny od potu.
Smashing Machine, produkce slavného studia A24 tentokrát vstoupil do oktagonu (nebo alespoň do jeho těsné blízkosti), jelikož se jedná o biografické drama, které nechalo publikum v Benátkách beze slov... samozřejmě s výjimkou 15minutového nadšeného potlesku, který téměř překročil délku průměrného zápasu v kleci.
Když tě život šťouchne loktem do obličeje (a ty řekneš: „Víc, prosím!“)
Skála, která už není Skála
Hlavní roli nehraje nikdo jiný než Dwayne „The Rock“ Johnsonale pozor – toto Není ten Johnson z franšízy Rychle a zběsile, který jednou rukou pohybuje vrtulníky. Tentokrát je k nepoznání (doslova – díky svým úžasným protézám), když ztvárňuje legendárního bojovníka UFC Mark Kerr – muž, který bojoval s mistry světa a zároveň se svými vlastními vnitřními monstry.
Johnson má vždycky po boku magii Emily Bluntová, který hraje svého partnera Dawn Staples – a ruku na srdce, Mary Poppins umí hrát přesvědčivě a voják v Na hraně zítřka, pak je také uvěřitelná v roli ženy stojící vedle muže, jehož práce zahrnuje pravidelné dostávání ran kolenem do obličeje.
Ve filmu se také objevují některá z největších jmen světa bojových umění, včetně: Ryan Bader, Bas Rutten, Oleksandr Usyk a – překvapení večera – Chorvatský Japonec Satoshi Ishii jako Enson Inoue, Kerrův legendární soupeř z Velké ceny 2000.
Víc než jen boj: Když svaly nepomáhají proti osamělosti
Film nejen ukazuje Kerrovy bojové vítězství, ale také se statečně ponořuje do toho, čemu říkáme „pozadí seriálu“. Závislost, tlaky, mezilidské vztahy a otázky, na které není snadné odpovědět, jsou společným prvkem filmu. Jak říká režisér Benny Safdie, přitahoval ho rozpor 90. let ve světě bojových umění – brutální souboje a zároveň pocit bratrství mezi bojovníky.
A skutečně, v době, kdy UFC ještě nebyla zářivou korporací s miliony sledujících, šlo o skutečná džungle stylů bojových umění, kde jste museli nejdříve porazit svého soupeře – a pak si s ním dát pivo. Nebo alespoň ledový obklad.
Potlesk, slzy a roztrhané košile
Podle projekce, Johnson, Blunt, Safdie a Mark Kerr osobně předstoupili před publikum, které je přivítalo s tím, čemu se někdy říkalo „filmová magie“ – sál burácel potleskem, ne kvůli speciálním efektům, ale proto, reality, zranitelnosti a čistě lidského boje, který film ukazuje bez filtru.
Johnson později prohlásil:
„Hollywood je o kasovních trhácích. Sám jsem je natočil – některé skvělé, některé prostě... meh. Ale vždycky jsem chtěl něco víc. Tenhle film byl moje ‚víc‘.“
Mluvil o umělecká výzva, o roli, která vyžaduje víc než jen zvedání závaží a úsměv – a soudě dle reakcí publika se mu to podařilo.
Knokaut pro emoce
Drtivý stroj je víc než jen biografie – je to skutečný emocionální boj, kde se údery měří nejen v newtonech, ale i v citech. Film nebaví údery, ale ukazuje, čím si musíte projít, abyste se udrželi na nohou, i když vás život srazí k zemi.
Přichází do tuzemských kin 3. října, a pokud hledáte něco, co vás po bezesné noci povzbudí víc než espresso – tohle musíte vidět. Připravte si kapesníky. A možná i chránič srdce.
