Představte si, že běžíte sprint na 100 metrů proti Usainu Boltovi. On už je na 90. metru, jeho svaly fungují perfektně, technika je bezchybná. Vy jste někde kolem 60. metru, zadýchaný, máte rozvázané tkaničky a sevřený hrudník. A co uděláte? Místo abyste zatnuli zuby a zrychlili, zastavíte se, zavoláte rozhodčí a požadujete, aby se cílová páska posunula na 150 metrů s tím, že vám to pomůže chytit rytmus.
