Probouzím se v roce 2035 ve světě, kde umělá inteligence převzala prakticky každý úkol, kterému jsme kdysi říkali „práce“. Od onoho klíčového roku 2026, kdy se umělá inteligence stala celosvětově uznávaným nástrojem (a téměř členem rodiny), se věci jen zlepšovaly – exponenciálně. Výsledek? Dnes mám jako redaktor více času než kdykoli předtím, protože žurnalistika a digitální média se změnily k nepoznání a na mnoha místech prostě zmizely v zapomnění. Moje role redaktora se změnila z „toho, kdo pracuje dlouho do noci kvůli termínům“ na „toho, kdo ráno vstává v pyžamu, řídí roboty a u kávy přemýšlí o smyslu života“.
