Představte si okamžik, kdy byste se mohli dívat na svět bez neustálého kladívka posuzování ve vaší hlavě. Bez té okamžité reakce: "On je hrubý, ona je mělká, tohle je špatně, tohle je správné." Krishnamurti jednou řekl, že schopnost pozorovat bez posuzování je nejvyšší formou inteligence. Ale vážně – kolikrát jste to opravdu zkusili? Ve světě, kde jsou soudy naším každodenním jídlem, jsme se stali závislými na názorech, jako je kofein: bez nich máme pocit, že nám chybí část naší identity. Je tomu skutečně tak?
