Dlouho jsem věřil, že pravá láska znamená vytrvat. Že pokud budete dostatečně trpěliví, pokud se budete dostatečně snažit, pokud ze sebe vydáte dostatek, všechno půjde. Že to jednoho dne bude lepší, že jednoho dne uvidíš, jak moc pro mě znamenáš a budeš mě milovat tak, jak jsem já miloval tebe.
osobní růst
Proč určitá myšlenka vyvolá vlnu emocí? Žádné varování, žádná otázka – jen dotek, který nelze ignorovat. Třeba při procházce u vody, kdy najednou ucítíte klid, který jste nehledali, nebo při pohledu na hvězdy, kdy vás přepadne pocit, který nedokážete pojmenovat.
Přemýšlel jsi někdy o tom, co jsem prožíval, když jsi se odvrátil? Když jsem zavolal tvé jméno a ty jsi mlčel? Dnes už ti to nevyčítám. Místo toho vděčně říkám: děkuji.
Nic není náhodné. Lidé, kteří již nejsou součástí vašeho života, zůstávají tam, kam patří – v minulosti. Jejich nepřítomnost není předmětem debat nebo otázek. Je to fakt. Minulost je místem pro hotové příběhy, ne pro oživování toho, co už není důležité.
Vracet se k osobě, která ti ublížila? Odpověď je hluboko ve vás. Rána, kterou vám tato osoba způsobila, nebyla náhodná. Bylo to znamení, které se nemělo ignorovat.
Bolest není iluze. Není to něco, co si vymýšlíme nebo si představujeme. Je skutečná. Přichází v různých formách a intenzitách, fyzických i emocionálních. Někdy je to zřejmé a rozpoznatelné – jako rána, která se odmítá hojit. Jindy je jemný, téměř neznatelný, ale tiše ve vás hlodá, dokud si nevyžádá vaši plnou pozornost.
Proč vždycky skončím sám? Čím to je, že pokaždé, když se snažím o hluboký vztah, něco ve mně selhává?
Lidská mysl má ráda kontrolu. Potřeba předvídatelnosti a pocit, že otěže života držíme ve vlastních rukou, jsou téměř instinktivní. Jak se ale chovat, když se ocitneme ve světě, kde je tolik věcí mimo náš dosah? Když čelíte nepředvídatelnosti, klíčové není pevně se držet, ale naučit se pustit.
Když jsi mi poprvé ublížil, zůstal jsem. Proč setrváváme tam, kde jsme znovu a znovu zraněni?
Proč nás láska někdy tak bolí? Není to láska, která by nás měla dělat šťastnými, povznášet a spojovat? Láska nebolí!
Všechno, co teď cítíte, je součástí vaší cesty. Vaše bolest, vaše chvíle ticha, vaše otázky – to vše je součástí příběhu, který vás žene vpřed.
Někdy život udělá tečku tam, kde jsme chtěli čárku, a to je úplně v pořádku.