Zajímá vás, jaký je život astronautů tam nahoře na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde je nulová gravitace? Jak se vyrovnávají s každodenními věcmi, jako je mytí vlasů a zubů, jídlo, spánek atd. Nasbírali jsme hromadu zábavných a zároveň naučných videí, která nám 402 kilometrů pod Zemí poslali sami astronauti.
vesmír
Pokud patříte k lidem, kteří vše plánují podle toho, zda jde o retrográdní Merkur, nebo ne, pak je tento příspěvek pro vás! I když se nevěnujete astrologii, pravděpodobně jste slyšeli o retrográdním Merkuru. Už jste nesčetněkrát viděli, že si na to lidé stěžují, obviňují to a netrpělivě čekají, až to přejde. Kdo za to může? Proč? Kdy je konec? Kam potom jde? Toto jsou data retrográdního Merkuru do roku 2030!
Izmed 200.000 kandidatov za prvo potovanje na planet Mars, so razkriti trije potencialni finalisti, ki so izpolnili kriterije in so vmeščeni v program za prvi človeški polet na rdeči planet. Pri tem je potrebno vedeti, da gre za enosmerno vozovnico in da je misija velja za samomorilsko. Spoznajte tri kandidate, ki so se danes odločili umreti na planetu Mars.
Máte někdy pocit, že přes veškerou vaši snahu a přání se věci prostě nevyvíjejí správným směrem? Proč máte pocit, že vám vesmír znovu a znovu říká „NE“? Možná je čas zpomalit a zaposlouchat se do ticha mezi hvězdami. Co když jsou tyto neúspěchy, zavřené dveře a neočekávané obraty ve skutečnosti skryté signály, které vás nasměrují z cesty, která pro vás není správná?
Ženy hrály v historii vesmírného programu jednu z klíčových rolí. Přesto jsou jejich příběhy příliš často zamlčovány. Nedávno něco řekl film Hidden Figures a nyní vzdává hold astronautkám, inženýrkám a vědkyním a jejich přínosu i dánský výrobce hraček Lego.
Profesionálové v oblasti architektury se obvykle podílejí na plánování výstavby nových staveb na Zemi. Vzhledem k tomu, že se již řadu let spekuluje o tom, že bychom jednou mohli žít na Marsu, někteří z nich se rozhodli překročit hranici.
V roce 2020 se lidé znovu vrátí na Měsíc – tentokrát ne proto, aby na jeho povrch zasadili vlajku, ale aby tam tři měsíce ŽILI. Sebastian Aristotelis a Karl-Johan Sørensen možná konečně dokážou, že život na Měsíci je budoucností pro další generace.
Vědci z Northwestern University, University of Chicago a University of Central Florida navrhli vyrobit lesklé částice z marťanské půdy, které by pak byly vypuštěny do atmosféry rudé planety. Tyto třpytivé částice by mohly zvýšit teplo na Marsu a nakonec učinit planetu obyvatelnou.
Sredi eksponentne rasti tehnologije, raziskovanja morij in Osončja, upanja in strahu, ki ju prinaša razvoj umetne inteligence, 3D-tiskalnikov, obljub o transplantaciji glave in skokov iz vesolja se lahko vprašamo, kakšne so meje človeštva. Kako daleč lahko gremo v vesolju? Bomo kdaj nesmrtni? Nas v primeru nenadzorovanega, pohlepnega razvoja čaka usoda ljudi v Matrici (in mogoče celo brez rešitelja Neota?) Vseh odgovorov na ta vprašanja ne poznamo. Vemo pa, kako je z vesoljem. Raziskovanje vesolja nam je izredno omejeno, ne glede na tehnologijo, ki jo bomo v prihodnosti odkrili.
Bez ohledu na to, kam nás vesmírný průzkum a cestování v budoucnu zavedou, Neil Armstrong bude mít vždy zvláštní místo v historii letu do neznáma – 20. července 1969 se stal prvním člověkem, který vstoupil na Měsíc, a inspiroval nové generace ambiciózních astronautů, kteří i dnes posouvají hranice vesmírného průzkumu. Letos je tomu 50 let, co Neil udělal „malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.
Vesolje je od nekdaj burilo človeško domišljijo. Vesolje se zdi brezmejno in vsako leto odkrušimo delec neznanega nad nami. Po devetih letih potovanja smo letos na primer le dosegli pritlikavi planet Pluton in bili za to nagrajeni s fotografijami, ki so se zapisale v zgodovino. A to ni bil edini vesoljski mejnik v letu 2015, ujet v objektiv. Predstavljamo vam najbolj fascinantne fotografije, posnete iz vesolja v letu 2015.
Najbolj natančen zemljevid vesolja ne boste dobili na bencinski črpalki ali v turističnem biroju, pa tudi na armaturni plošči v avtomobilu ga ne boste mogli razgrniti. A zaslon bo dovolj velik, da si boste lahko ogledali rezultat študije za znanstveno revijo Nature, kjer so znanstveniki med mapiranjem nam bližnjih galaksij odkrili, da je Rimska cesta del ogromne nebesne strukture iz 100 tisoč galaksij, imenovane Laniakea ali ''neizmerna nebesa''.