Bolest není iluze. Není to něco, co si vymýšlíme nebo si představujeme. Je skutečná. Přichází v různých formách a intenzitách, fyzických i emocionálních. Někdy je to zřejmé a rozpoznatelné – jako rána, která se odmítá hojit. Jindy je jemný, téměř neznatelný, ale tiše ve vás hlodá, dokud si nevyžádá vaši plnou pozornost.
Bolest. Je přítomna v každém koutě života. Není otázkou, zda přijde, ale kdy a jak. Může vás zasáhnout jako prudká rána, kterou nečekáte, nebo se může pomalu vsakovat do vašeho života, až vás zcela pohltí. Není to jen nějaký bílý šum v pozadí; je skutečný, hluboký a nevyhnutelný.
Zdá se, že bolest je všude: ve vašem těle, když se něco nedaří, ve vaší mysli, když jste na pokraji vyčerpání, nebo ve vašem srdci, když ztratíte něco, co pro vás znamenalo všechno. Někdy jí nerozumíš. Jen tam sedíš a cítíš, jak se k tobě tlačí, dokud to už nevydržíš dýchat.
Bolest existuje z nějakého důvodu
Jeho úkolem není zničit vás, ale varovat vás. Je to přirozený signál, který vaše tělo a mysl používá k upoutání vaší pozornosti. Znamená to, že něco ve vašem životě potřebuje změnit, vyléčit nebo upravit.
Když to ignorujete, roste. Když se mu vyhnete, najde si vás jinde. Když běžíte, nosíte to s sebou.
Bolest vám ukáže vaši pravdu. Když si s ní sedneš a necháš ji mluvit, slyšíte věci, které jste si předtím nechtěli připustit.
Ty nevyslovené obavy, ten hněv, který skrýváš, a ten smutek, který jsi nechtěl cítit. Vše, co jste potlačili, vyplouvá na povrch. Není to trest – je to příležitost. Když vás bolest zlomí, máte na výběr. Můžete zůstat na zemi nebo se můžete zvednout se silou, kterou jste si dříve ani nedokázali představit.
Jakmile to přijmete, uvědomíte si, že to není váš nepřítel. Není to něco, co musíte překonat, ale něco, co musíte pochopit. Přijmout. Je to součást vaší cesty, součást vašeho růstu. Je to váš učitel, který vás provede těmi nejtěžšími okamžiky, abyste se stali silnějšími a pravdivějšími k sobě.
Není to tak, že už necítím bolest. Jde o to nechat ji, aby vám ukázala, co potřebujete, abyste se posunuli vpřed. Může vás to varovat, že jste vyčerpaní a potřebujete si odpočinout. Možná vás to nutí čelit pravdě, kterou nechcete vidět. Možná vám to říká, že něco ve vašem životě nefunguje a potřebujete změnu.
Vaše síla nespočívá v tom, že jste vždy bezchybní a nezničitelní
Vaše síla spočívá v tom, že dokážete milovat, doufat, věřit a růst navzdory bolesti. V ochotě být upřímný je síla – bez ohledu na to, jak tvrdá je pravda. Když to pochopíte, bolest ztratí svou děsivou tvář. Stane se vaší součástí, ale už ne něčím, co vás definuje.
Bolest vám připomíná, že žijete a rostete. Někdy je bolest vaší největší výzvou, ale často se stane vaším největším vítězstvím.
