Pokaždé, když někomu ublížíme, ať už je to přítel nebo rodič, položme si otázku: jak bychom se cítili, kdyby se k nám někdo takto choval? Snad nám to pomůže, abychom byli příště opatrnější se svými slovy a činy.
Je důležité strávit nějaký čas s rodiči a věnovat jim pozornost. Nezapomínejme, že nám zasvětili svůj život. A pokud to nerespektujeme, pokud si nevážíme lidí, kteří nám dali život, můžeme jsme velmi, velmi zraněni. A tohle je 10 věcí, které většinou bolí nejvíc.
Sprostá slova
Naši rodiče jsou také velmi ovlivněni ošklivými slovy a frázemi, které možná říkáme příliš často. "Nenávidím tě", "Proč jsi mě vůbec měl?", "Máš raději mého bratra/sestru než mě", "Přestaň mi říkat", "Ach, jsi nudný", jsou jen některé z nich. Položme si otázku, jaké by to bylo, kdyby s námi takto mluvily naše děti?
Zanedbání
Našim rodičům chybíme, potřebují nás a chtějí s námi trávit čas. I když dnes máme možná vlastní rodinu, zaměstnání a celou řadu dalších povinností, nezapomínejme na rodiče a alespoň jim zavolejme. Zítra už může být pozdě.
Neptáme se na jejich zdraví.
Naši rodiče si nemusí nutně stěžovat na neustálou bolest, kterou cítí, možná nám ani neřeknou, že jsou nemocní. Ptejme se jich proto na jejich zdraví častěji, protože jim to můžeme usnadnit když ne radou, tak vhodnou péčí, kterou potřebují.
Ignorování rodičů a rodinných setkání
Někdy mohou být vztahy s rodiči, s rodinou, stresující. Ignorování ale není vždy řešením. Někdy je lepší bojovat, říct, co máme na srdci, než jen vymazat lidi z našich životů – to je jen dočasné řešení.
Finančně jim pomáhat nechceme.
Pomáhali nám celý život, možná déle, než by bylo vhodné, a teď je čas, abychom jim pomohli. To neznamená, že se k nim chováme jako k dětem. Někdy jim můžeme dát peníze, jen aby si mohli koupit něco pěkného, nebo jim můžeme koupit jídlo. Takové maličkosti vám zůstanou navždy v paměti.
Nevíme, jak být vděční.
Přestaňme se přeceňovat a podceňovat všechny ostatní, včetně našich rodičů. Největší vděk patří mamince, která nás porodila.
Nemáme trpělivost.
Někdy máme velkou trpělivost opakovat a vysvětlovat věci úplně cizím lidem nebo spolupracovníkům, ale na rodiče ji nemáme. Ale pamatujme, naši rodiče jsou již starší, jaké to pro nás bude, až budeme v jejich věku?
Překrývání informací o našich životech
Když to říkáme mockrát "Mami, tohle není tvoje věc.", pak možná děláme něco špatně. Ne, nemusíme sdílet každý detail našeho života, ale můžeme sdílet základy.
Neuchováváme si na ně vzpomínky.
Foťme je co nejvíce - když se smějí, když jsou smutní, když přemýšlejí, když se objímají s vnoučaty... třeba nám zítra zbydou jen fotky.
Chováme se k nim jako k malým dětem.
Ne, naši rodiče nejsou děti a mají více životních zkušeností než my. Respektujme je a respektujme jejich rozhodnutí.
