INmusic, která od pondělí 23. června až do čtvrtečního rána pulzovala srdcem záhřebského jezera Jarun, naservírovala excesy, které zcela zastínily některé méně pompézní drobnosti, a potěšila nejodvážnější fanoušky dokonale vybrané hudby bahenní koupelí.
Přestože mnozí z nás měli obavy z předpovědi počasí, po příjezdu na INmusic festival, který už letos zažil deváté představení, lehká nervozita se úplně rozplyne. Je jasné, že nás všechny čekají tři bezstarostné dny plné mladického bláznění, festivalového shonu, který zůstane v paměti ještě dlouho po návratu domů, a jedinečných hudebních zážitků. Kolem 70 tisíc návštěvníků, jak pořadatelé oznámili, je tak med 23. a 25. června, někteří jen na jeden či dva večery, konzumovali plnou dávku široké škály hudebních žánrů.
Festival byl zahájen na hlavní scéně Džemový rituál, jedinečný Fratellis, Crystal Fighters, Foas a další se ozvali z Ostrova mládeže v Jaruni na sousední ostrov Trešnjevka, kde obyvatelé CampINu, který letos poprvé získal své prvenství na ostrově, vstoupili na 100 metrů dlouhá mola speciálně vyrobená pro festival. „Přijeli jsme už v neděli, zůstaneme až do konce, dokud bude kemp otevřený, šest dní. U pláže máme pár stanů, je to super, protože se můžeme koupat, a hudba je dobrá,“ řekla Sarah z Rakouska, která se nejvíce těšila na program druhého dne. Nepochybně obstál jako vynikající a velmi očekávaný duo The Black Keys, před kterým se v první řadě tísnilo mladší publikum, zatímco starší s oblibou poslouchali několikatisícový dav dobrý hodinu a půl dlouhý koncert a ještě předtím udržovali tempo. Gattuso a Bičování Molly, který den před koncertem ve Slovinsku uspořádal pravou irskou párty v Záhřebu, Wolfmother, Bombay Bicycle Club, a z domácích řad se za doprovodu slovinské státní hymny představili i naši N'toko.
S dobrým jídlem a deštěm poslední den
Pokud jsme během koncertu naší oblíbené kapely nesvačili něco lahodného, po koncertě jsme stáli v dlouhé řadě hladových úst před stánky s wok nudlemi, mexickými taquitos, čevapčići, párky v rohlíku a dalšími potravinami, které jsou nejžádanější o půlnoci. Tento čas jsme ale bez problémů využili k pokecu, prožití koncertních pocitů a mnohé zlákaly další taneční a relaxační zákoutí. Jaka z Lublaně, který strávil všechny tři dny festivalu v autě s přítelkyní, byl nadšený z Tiché párty v INteatre, zatímco další kamarád z našeho okolí si užil Balkánskou párty v autobuse z filmové scény Ko to tamo peva. během nočního deště.
Zdá se, že deštivý závěrečný den festivalu pár lidí zdržel, ať už kvůli záplavám ve stanu, nebo kvůli tomu, že během dne neměli co dělat. Ani nebylo zrovna letní teplo, ale počasí se s námi trochu smilovalo a déšť ustoupil. Mnoho návštěvníků tak využilo bahna k zábavě nebo k nepostradatelnému focení kotníků se zablácenými botami, které byly sdíleny na různých sociálních sítích. Na Hidden Stage byla tato cesta slovinské barvy zastoupena Canyon Observer a Vaše gay myšlenky, kterým bylo publikum trochu méně nakloněno a především je zastínila velká hudební jména. Totiž hlavní pódium patřilo písemně oděné kapele MGMT a lesklé Pixies, který oznámil, že se uvidíme i příští rok.
Co se chystá ke kulatému desátému výročí, se samozřejmě ještě neví - jestli se jako letos postará o nezapomenutelnou atmosféru alespoň devět míst, mezi nimiž bude elektrifikované taneční veselí v háji Šuma Striborova a Nissan. Vyčníval Juke Box, na kterém si třikrát denně pobrukovala parta hippies Dukes Box, namačkaní v malé dodávce a hrané covery, za rok se určitě uvidíme.
