Po 18 měsících cestování po Asii jsme tak trochu zapomněli, co to znamená být dochvilný, přesný a především ke všemu přistupovat se zdravou přísností. No nic za to. Dnes se paní Němka postarala o to, abychom dostali facku, která tím vším zaváněla.
"Nein“ řekl pán za přepážkou půjčovny aut. Bylo něco po 8 hodině ráno, když jsme měli poklidný let Horská pastvina přistál v Frankfurt. Protože data objednávky aut na náš 5denní průzkum Německa neodpovídali informacím na naší kreditní kartě, to je vše, co jsme si zasloužili. "Nein.“ A po tom dvě hodiny telefonování a už jsme byli u: „Žádný problém, omlouváme se. Upgradujeme vás z poloviny na fiat cabrio.“ Hurááá! Ať začne rajza.
Naším úkolem v příštích dnech je ponořit se do toho dětský svět tzv Cesty na hraní, který běží od středověkého Erfurtu na jižního Norimberku. A dnes jsme samozřejmě začali jinde než v muzeu porcelánové panenky. Tisíce z nich. Cokoli, co je téměř příliš lidské oči a pozvánky, které budou něco pro vás zašeptal na uchu.
A když se to stalo Katka po dobré hodině si sama oblékla kabát a vzala ho do rukou porcelánové miminko, bylo potřeba skočit s: „Miláčku, pojďme dál. Dnes nás toho ještě hodně čeká."
Erfurt to je Lublaň podobné město. O něco více než 200 000 obyvatel, centrum uzavřené pro dopravu, barevné fasády domů a lahodné butikové kavárny a restaurace.
Šli jsme pěšky. Fotky. Užívala si lahodná čokoláda a více chutnější pivo. A ke všemu pravá německá večeře ve společnosti dlouhého barového pultu a pěkného poprsí. Dva.
Teď jsme padali do postele. Někde dole v městském potoce kvákající kachny a tu a tam je slyšet zvonek kola sjíždějícího z cesty. Nebudeme se dívat na televizi, protože Angela stále šetří Řecko, a na hraničních přechodech s Chorvatskem jsou zřejmě ještě kilometrové zácpy. Raději sníme další kousek čokolády.
Oh, ještě jedna věc. Dvacet kilometrů před Erfurtem to „Ital“ vzdal. Vydechl. Stál v čekárně a plival něco nechutně hustého. No a pan German přijel s německou odtahovkou a odvezl ho do provozu. Tak. Zítra dostane nové auto. Opravdu doufám, že je to Volkswagen!
Přečtěte si další díly cestopisu:
#1 Toy road / #2 Toy road / #3 Toy road / #4 Toy Road
