A jak jinak? Euforické, slunečné, žravé? Možná přijímáte nějaké dárky pod stůl? Nic se stejně neděje, zrovna se ti teď nikdo nedívá pod ruce, v naší malé podalpské zemi nikdo nic nevidí, ale on všechno ví, je tichý a něco nenuceně říká, přitom se na něm tvoří úsměv, když paní, kdo čeká ve frontě, přinese čokoládu s tím, že můžu být první, jinak dobroty vyprší...
