Italské mistrovské dílo Buffalo mozzarella se dnes vyrábí v mnoha zemích světa: ve Švýcarsku, Spojených státech amerických, Austrálii, Brazílii, Venezuele, Argentině, Egyptě... Země původu je rozhodně Itálie. Výrobci najdete od Říma po Salerno, v oblasti Foggia, Neapol a ve městě...
Italské mistrovské dílo
Buvolí mozzarella se dnes vyrábí v mnoha zemích světa: Švýcarsko, Spojené státy, Austrálie, Brazílie, Venezuela, Argentina, Egypt... Její zemí původu je rozhodně Itálie. Výrobce lze nalézt od Říma po Salerno, v oblasti Foggia, Neapole a ve městě Aversa, odkud údajně pocházejí rodiny Serra a Citarella, považované za zakladatele tradice buvolí mozzarelly. Dnes se nejkvalitnější mozzarella nachází pod označením Mozzarella di Bufala Campagna. Buvolí mozzarella se obvykle vyrábí z buvolího mléka. Zatímco na výrobu jednoho kilogramu sýra potřebujeme přibližně osm litrů kravského mléka, kvůli bohatosti buvolího mléka potřebujeme jen kolem pěti litrů. Výroba buvolí mozzarelly je poměrně jednoduchá a probíhá v několika fázích: mléko se nejprve tepelně upraví (zahřeje) a ze syrovátky se oddělí jakýsi tvaroh. Výsledný tvaroh se pak nakrájí na malé kousky a nějakým způsobem se rozemele na ještě menší částice. Tyto malé částice se poté namočí do horké vody, kde se mísí, dokud se nestanou mírně gumovitými. Výslednou směs pak sýraři hnětou rukama, podobně jako pekař hnětí těsto, dokud nezískají hladkou, lesklou směs, kterou vytvarují do kulatých kusů. Obvykle máme k dispozici kulaté kousky buvolí mozzarelly, které se vejdou do pěsti, výjimečně se dají sehnat i menší kousky, tak akorát velké na sousto. Vytvořené částice se poté ponoří do studené vody a namočí v solném roztoku. Mozzarella by měla být pevná, vláknitá a elastická, aby se po stlačení prstem vrátila do původního tvaru. Mozzarella připravená večer je ráno hotová.
Voilá!
Pokud je běžná mozzarella víceméně bez chuti, mozzarella buvolí je úplně jiný příběh. Buvolí mozzarellu lze podávat bez jakýchkoli přísad, třeba jen s kapkou olivového oleje, což bude stačit k zažití její pravé chuti. Jinak se dá použít všude, kde se používá běžná mozzarella: lze ji podávat s plátky čerstvých rajčat a čerstvými bazalkovými listy, lze ji přimíchat do těstovin, salátů, nakrájet na pizzu nebo položit na krajíce opečeného chleba. Kombinace opečeného chleba s plátky buvolí mozzarelly a slanými ančovičkami je dobře známá. Vynikající jsou také grilované lilky, posypané plátky mozzarelly a strouhaným parmazánem. Jen zřídka máme štěstí, že na trhu najdeme lehce uzenou buvolí mozzarellu, která se dokonale hodí k uzeným nářezům a salátům. Buvolí mozzarella se do vařených pokrmů přidává jen zřídka kvůli své vysoké kvalitě. Pokud ho vmícháme do těstovin, rizota nebo zeleninových příloh, určitě dosáhneme skvělé chuti, krémové textury pokrmu a omáčky, která se vám bude prostě rozplývat v ústech. Mozzarella má obecně vysoký obsah vápníku, bílkovin, vitamínů a minerálů a je považována za snadno stravitelnou potravinu.
