Emoce: Můžeme ovládat, jak se cítíme?

Emoce jsou systémem pro navigaci životem. Chceme-li je regulovat, musíme nejprve vědět, jak pocity vznikají. Vycházejí z našich myšlenek. Pokud tedy změníme způsob myšlení, změníme i to, jak se cítíme.

Proč je důležité být emocionálně gramotný?

Emoční gramotnost je pro duševní zdraví tím, čím je abeceda pro konverzaci. Abychom mohli své emoce regulovat, musíme se je nejprve naučit rozpoznávat a rozumět jim.

Každá emoce o nás něco vypovídá

Kdybychom se mohli rozhodnout, byli bychom všichni šťastní, nejlépe trvale. To by ale znamenalo, že máme radost i ze smutných nebo tragických událostí v životě, což si rozhodně nepřejeme.

První lekcí, kterou je třeba přijmout, je, že život je krásný i ošklivý. Nechceme proto být stále šťastní, ale chceme se naučit zvládat těžké životní situace. Správné pojmenování a pochopení role emocí nám vrací kontrolu nad našimi životy (spíše než emoce ovládající nás).

Role emocí

Člověk neustále usiluje o nastolení rovnováhy mezi vnějším a vnitřním světem. Role bude lépe pochopena, pokud srovnáme emocionální zdraví se zdravím fyzickým. Co je reflex pro tělo, to je emoce pro psychiku.

Během spánku dýcháme díky reflexům. Automaticky oddalujeme ruku od horkého povrchu také díky reflexům. Jejich úkolem je chránit naše tělo. Stejně tak emoce mají funkci ochrany naší psychiky. Smutek nás chrání, dokud nenasbíráme sílu se s těžkou situací vypořádat. Nuda podněcuje naši kreativitu. Touha nás motivuje k jednání atd.

Každá emoce hraje důležitou roli, a proto je pro nás každá pozitivní

Existuje pozitivní psychologie, která se objevila jako protiváha tehdejšího zaměření na duševní choroby (spíše než na individuální sílu). S názvem oboru psychologie však nastal zmatek v dělení emocí (na pozitivní a negativní místo na příjemné a nepříjemné).

Neexistují žádné pozitivní a negativní emoce

Jsou příjemné i nepříjemné, ale všechny jsou pozitivní. Jak je nuda pozitivní? Nebýt nudy (která podporuje kreativitu), dnes bychom neměli elektřinu. Potřebujeme nepříjemné emoce.

Jsou emoce iracionální?

Z moderního dělení člověka na bytosti emocionální a kognitivní (část iracionální a racionální) vyplývá, že emoce jsou něco iracionálního, čemu je třeba vzdorovat, aby nás neovládla. Protože věříme, že emoce jsou iracionální, stydíme se cítit určitou emoci. tudíž skrýváme své pocity. Emoci, kterou skrýváme, se říká syrová emoce. Nezmizí, ale usadí se.

Pro lepší pochopení si představte batoh s kameny – protože jsou – zátěží, kterou neseme na zádech. Postupem času nám připomínají, že tam jsou. Připomenutí přicházejí ve formě nespavosti, bolesti hlavy, úzkosti…

Skrývání emocí je dnes všudypřítomné

Lidé začali brát antidepresiva (bez konzultace s psychiatrem) jako bonbóny. A tím vlastně zastavíme životní energii a možnost potěšení. Potlačováním těchto nepříjemných pocitů potlačujeme i příjemné emoce.

Nepříjemná emoce nese zprávu - "Něco není v pořádku, změňte se"

Představte si emoce jako semafor. Příjemné emoce by byly zelené světlo (pokračovat) a nepříjemné červené světlo (stop, něco není v pořádku). Například úzkost nám říká, že už nějakou dobu nejsme spokojeni se životem (naše vnitřní a vnější světy jsou v nerovnováze).

Emoce jsou výsledkem podnětu hodnotového systému, protože reagujeme pouze na to, co považujeme za důležité. Lidé nereagují na podnět jako takový, ale spíše na význam, který tomuto podnětu přikládají.

Ovládejte své emoce tak, aby vás neovládaly, používejte je jako spojence a ne jako protivníky.