GPT-4.5, nejnovější model umělé inteligence od OpenAI Labs, je prvním, který úspěšně prošel slavným Turingovým testem. V nedávné vědecké studii 73 účastníků % věřilo, že komunikují se skutečnou osobou – a ne s algoritmem. Ale i když je to působivý úspěch, vyvolává to také některé docela děsivé otázky.
V roce 1950 položil Alan Turing jednoduchou otázku: může stroj myslet? A pokud zrovna nemyslí, dokáže člověka přesvědčit, aby přemýšlel? Tak se zrodil slavný Turingův test – konečný test umělé inteligence. Dobře, GPT-4.5 Nyní to, jak se zdá, poprvé v historii skutečně vydržel. Než však stroji začneme tleskat, podívejme se, co to vlastně znamená – a proč nás to může znepokojovat.
Jak GPT-4.5 oklamal lidstvo (nebo oklamal)?
Vědci Cameron Jones a Benjamin Bergen z Kalifornské univerzity v San Diegu ve studii zveřejněné na arXiv (Zdroj: arxiv.org), provedli experiment, ve kterém se účastníci v 500 textových konverzacích snažili určit, kdo je člověk a kdo umělá inteligence. V každém rozhovoru komunikovali se dvěma partnery – jedním člověkem a jedním modelem AI – a měli přesně pět minut na rozhodnutí.
Výsledky? GPT-4.5 přesvědčil 73 testovacích subjektů %, že to byla skutečná osoba – úspěšněji než skutečné lidské partnery! Pokud to není digitální zázrak, pak už nevíme, co to je.
Skuteční lidé, kteří se účastnili jako kontrolní skupina, byli úspěšně identifikováni jako lidé pouze v 67 případech %.
Jaké je tajemství úspěchu?
Nebylo to jen o surovém zpracování nebo o porozumění. Klíč byl v „persona prompt“ – příkazu, aby se GPT-4.5 choval jako introvertní, poněkud cynický mladý člověk používající současný internetový žargon. A podívejte se na něj v kostce – ukazuje se, že taková postava působí zcela věrohodně. Možná až příliš.
Ostatní testované modely dopadly mnohem hůř:
- LLaMa-3.1: 56 Výkon %
- GPT-4o: 21 Výkon %
- ELIZA (legendární chatbot z 60. let): 23 výkon %
Znamená to, že GPT-4.5 je skutečně inteligentní?
Ne přesně. Turingův test neměří vědomí, porozumění ani hlubokou inteligenci – měří schopnost napodobovat. GPT-4.5 se tedy naučil, jak vypadat jako člověk, ale ne, jak se stát člověkem. Nebo jak říkají vědci: "Model neví, že ví." Tento rozdíl je důležitý. Můžeme říci, že GPT-4.5 je mistr blafování, iluzionista ve světě algoritmů. Ale takoví iluzionisté, jsou-li používáni nesprávným způsobem, se mohou rychle stát podvodníky.
Proč bychom se tím měli zabývat?
Pokud umělá inteligence dokáže napodobovat lidi lépe než lidi samotné, co to znamená pro online ověřování identity, pro vztahy, pro manipulaci s veřejným míněním? Mohla by umělá inteligence v budoucnu psát sloupky, vést rozhovory a přesvědčovat voliče?
Výzkumníci zdůrazňují, že společnost musí vážně zvážit, jak regulujeme tak silné modely. V současnosti může kdokoli na pár kliknutí vygenerovat přesvědčivé falešné konverzace, komentáře, názory... a kdo ví, co ještě následuje.
Závěr: Máme již AGI?
GPT-4.5 není jen další chytrý chatbot. Je to milník. Je to důkaz, že jsme vstoupili do nové éry – éry, kdy stroje jazyku nejen rozumí, ale používají jej s takovou jemností a souvislostmi, že oklamou i nás.
To je fascinující. To je děsivé. Tohle je budoucnost.
A budoucnost, jak se zdá, umí psát docela dobře.
